První telefonát..

17. prosince 2011 v 20:16 | Mišule |  Fáze "MATCHING" - vybírání rodiny
Jak napovídá název dnešního článku, mám za sebou hodinový hovor s HF z Texasu, města Houston.

Co vám budu povídat, byla jsem nervózní jak sáňky v létě, kontrolovala každou minutu. Byla jsem domluvená s HD na 17:00 našeho času (10:00 jejich času). HD zavolal přesně v 16:59.

Měli jsme od první chvíle zapnutou webkameru, HD je velice sympatický mladý muž. Skypovala jsem s ním hodinu a mezitím jsem stihla vidět malýho, měl ho chvíli u sebe, vypadal jako hrozně spokojený dítě, smál se, ale prý nebyl ve své kůži, protože byl nemocný. Dokonce jsem zahlédla i HM. Ale nemluvila jsem s ní (ale je hrozně hezká, moc jí to slušelo).

Kde začít? Je toho tolik, že vážně nevím, kde začít. HD mi řekl něco málo o Houstonu, ptal se mě, jestli něco vím o to městě, tak jsem mu řekla, že jako jsem si pár věcí našla na internetu. Říkal, že je Houston very warm! :) Tak jsem mu řekla pár slov o České republice, cha když jsem mu řekla, že naše hlavní město má milion obyvatel a moje rodné městečko 6 000, tak ho to krapet pobavilo. :) Bavili jsme se tak v celku po různu. On je křesťan, alespoň teda doufám, že jsem ho dobře slyšela (chvílema ho bylo špatně slyšet, když byl moc daleko od mikrofonu). Nejsem si proto jistá, jestli říkal, zda je jeho žena také křesťanka či není. Ptal se mě na mé zkušenostmi s dětmi, zajímalo ho, co bych chtěla studovat u nich. Ptal se mě, jestli mám problém s městem Houston. Tak jsem mu řekla, že ne, že s tím nemám problém. Také se mě ptal na řízení, tak jsem mu řekla, že nemám problém. Ale netroufala jsem si při prvním hovoru zeptat se, jestli budu mít k dispozici svoje auto. To mi přišlo prostě nevhodný, hned takhle při prvním hovoru. Docela jsme si popovídali. Musím říct, že moje nervozita udělala s angličtinou své. Fakt jsem si občas přišla, že se vyjadřuji jako trotl! :) Ale říkal HD, že mi rozumí všechno, tak že nemusím bejt nervózní, že mám fajn angličtinu. (to potěší, i kdyby to nebyla pravda) Říkal, že chtějí někoho, kdo prostě nebude pít, brát drogy a kouřit. Což si myslím je pochopitelné. Kort když mě (či jinou au pair) budou chtít svěřit své dítě/děti. Ptal se mě hodně na to, jak trávím volný čas, večery a tak. Samozřejmě jsem mu nemohla říct, že jsem byla každou vysokoškolskou středu ve městě a chodila domů za světla. Ale jako řekla jsem mu, že ráda si i odpočinu doma, že doma moc nejsem, tak jsem pak i ráda s rodinou. Zrovna včera jsme s bráchou sledovali spolu film, bylo to fajn. Občas spolu ležíme v posteli a pouštíme si videa na youtube.com. On říkal, že jako si nepřejí, nebo prostě byli by neradi, kdybych jejich au pair se někde po nocích courala a vracela se nějak moc pozdě. Co se týče pracovní doby, tak říkal, že by to mohlo být dejme tomu 8:30 či 9:30 start a pak třeba do 17:00 či 18:00 péče o děti, s tím, že děti hodně svého času prospí. Mluvil o pondělí až pátku. Ptala jsem se na povinnosti, říkal, že by byli rádi, kdybych třeba jim trošku pomohla v domácnosti. S tím, že prostě buď on pomůže sklidit po večeři, nebo já, nebo manželka. Prostě pomáhat si. Což mi přijde docela normální a i slušnost, uklidit si po sobě talíř. Zajímalo ho, co bych si tak představovala dělat ve svém volném čase. Tak jsem říkala, že bych ráda chodila někam cvičit, nebo prostě dělat nějaký sport či chodit tancovat, prý tam jsou v nějakém fitku hodiny tance etc. Co jsem tak zjistila od HD, tak s HM hodně cestovali a chodili tancovat, když byli bez dětí, HD jako mlaďoch prý hrál hokej (ale to bydlel jinde než v Houstonu). Teď HD cestuje v rámci zaměstnání. HM asi často pracuje doma, ale raději se na tohle téma zeptám až budu mluvit přímo s ní. Neřekli mi, kdy přesně budou potřebovat au pair, jestli v lednu či v únoru a ptal se, kdy teda já chci jet. HD mi přišel fajn, hrozně fajn chlap. Usmíval se pořád, byl milej, ptal se, zajímal se ... Řeč nestála si myslím. A myslím, že to byl příjemný hovor (i když jsem se zapotila!). Říkal, že by byli rádi, kdyby třeba jsme spolu třeba o víkendu šli ven, nebo si třeba sedli společně k večeři etc. Což mi taky přijde hezké. Ptal se mě jak jsem na tom časově o víkendu, že bych se mnou chtěli být v kontaktu, napsat si e-mail, když mě či je něco napadne a zavolat si tak ... Opravdu toho bylo hodně a nechci vás uspat. (Jo a au pair ještě neměli) ...

Co mě asi tak děsí. Nevím, co čekat od křesťanské rodiny. Ptala jsem se, jestli jako mají nějaké domácí pravidla, něco speciálního a on, že ne. Nemám fakt s křesťanama žádnou zkušenost, jsem bez vyznání, takže nemám zkušenost s žádnou skupinou. Prý také chodí na večeře s ostatními věřícími přáteli. V tu chvíli jsem si představila leccos.. CHA ! :D Další věc je, říkal o tom, že nechce, aby jim au pair chodila domů pozdě. Tak mám strach, abych neměla i o víkendech večerku (resp. dorazit do domu) třeba v 10:00. V týdnu to i chápu, chápu, že chtějí, abych byla ready na hlídání. Další je věk dětí. Potřebuji si s HM promluvit o tom, jak to teda bude. Jestli ona teda bude pracovat doma, nebo jak to má. Ona teď čeká miminko v následujících dnech. Takže bych měla rok a půl starého kloučka a k tomu malé mimčo. Přece jen mi to přijde vražedná kombinace, ale na druhou stranu mi to taky nepřijde tak strašný.. Má to svý pro a proti, jako všechno ... )

Co se týče toho křesťanství, právě jsem zjistila, že moje rodina je z polovina křesťanská. Moje babička (prababička) byla silně věřící, moji strejdové jsou věřící a máma je křtěná ... takže čumím jako blázen. . . Jsem netušila! :D Shame on me !

Tak uvidíme.. Jsem zvědavá, jak to dopadne. Honí se mi hlavou různé věci, přemýšlím i hodně dopředu. Jestli to vyjde, nebo nevyjde. Jestli je budu chtít vzít nebo nebudu v případě, že by měli oni zájem o mě. Na jednu stranu si říkám, ty jo, je to první rodinka, co když bude ještě lepší. Pak si zase říkám, co když lepší není a tihle jsou ti praví? Nebo si říkám, co když se mi zase dlouho někdo neozve, co když co když ... Řeknu vám, až se budu rozhodovat, ke komu jít strávit svůj rok (třeba i dýl), tak to bude pěkný oříšek a obdivuji vás, že jste to všechny zvládly holky, protože mě už to teď přijde hrozně těžký. Záleží mi na tom, abych udělala správné rozhodnutí ..

No.... Hustě! :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nikki(SK) Nikki(SK) | 17. prosince 2011 v 20:39 | Reagovat

Teším sa že si zvládla prvý rozhovor :-) Ja som bola nervózna aj za teba =D Ale máš to za sebou.. supeeer :-)

2 Iva Iva | 18. prosince 2011 v 0:31 | Reagovat

Míšo, křesťani jsou naprosto neškodní lidé - máme je tu všude kolem, z toho bych rozhodně strach neměla. Vždyť slavíme i křesťanské svátky..všechno se zdá naprosto v pohodě podle toho co píšeš, tak z čeho pak máš strach, ty trdlo?? :D jasné,chápu, nechceš hned první rodinku, chtěla bys zkusit jaká by třebas byla jiná, ale uvidíš, budou další telefonáty s nima, emaily, poznáte se víc a všechno zas ucítíš jinak..ale fakt podle to co píšeš v tom nevidím žádné negativa ;) můj názor, no :)

3 Mary z Kanady Mary z Kanady | 18. prosince 2011 v 0:46 | Reagovat

Křesťany bych taky neviděla jako problém, ale možná se dozeptej, jestli jsou třeba katolíci nebo jestli jsou členy nějaké křesťanské "sekty". Uvidíš, že v Americe každou neděli budeš potkávat lidi, proudíce do kostela...normální věc :-)

4 Nikki Nikki | Web | 18. prosince 2011 v 3:12 | Reagovat

jo jo.. souhlasím.. křesťani si myslím, že jsou oukej.. ;) A jakto, že u telefonu nebyla i HM? Budeš s ní mít možnost mluvit?

5 Mišul Mišul | E-mail | Web | 18. prosince 2011 v 5:06 | Reagovat

Určitě se rozhodneš správně, já pochybovala ještě první dny tady, ale teď vím, že jsou to ti pravý!! :)) uvidíš.. všechno dobře dopadne :)

6 Lůca Lůca | Web | 18. prosince 2011 v 9:06 | Reagovat

Vypadá to dobře, ale určitě bych se optala na tu večerku :) Abys pak i o víkendu musela být doma v 10 to by bylo blbý... nebo aspoň mě by to vadilo :-) :D Tak hodně štěstí !! :-))

7 Jana Jana | Web | 18. prosince 2011 v 10:51 | Reagovat

Jakozto nekdo se zkusenostma - NENENE - kratky a vystizny. Ver mi.

8 chelseenka chelseenka | Web | 18. prosince 2011 v 19:19 | Reagovat

Ja bych si teda pockala na dalsi rodinu. Kdyz uz ti rekli, ze nechteji aby aupair chodila po nocich domu, tak bych to neriskla. Mas u te rodiny byt rok a urcite  budes chtit chodivat ven, muze to u nich projit 5x, ze ti to povoli. Ale pak ti to muzou pekne vytmavit a ty budes hledat novou rodinu. Myslim si ze bys tam byla pekne svazana. Pockej si.

9 Danus Danus | Web | 18. prosince 2011 v 22:00 | Reagovat

Ja byt Tebou bych nebrala prvni rodinku a pockala si. Myslim,ze to poznas az to bude TA rodina, pokud ti na nich neco nesedi a myslim,ze to je i videt z tveho clanku, urcite bych pockala :) Vim mluvi se mi to, nejsem na Tve miste a az ja se konecne dokopu k tomu vyjet do USA tak myslim,ze na tom budu,co se tyce rozhodovani uplne stejne a budu hrozne premyslet a co by kdyby a tak..
Urcite se objevi lepsi rodina ;) Preju hodne stesti pri rozhodovani :)

10 Míša Míša | Web | 18. prosince 2011 v 22:31 | Reagovat

Holky, jsem hrozně moc ráda za všechny názory, rady aj. Upřímně doufám, že se po Novém roce ozve nějaká další rodinka. Strašně bych si přála mít možnost porovnání. Nechci nic uspěchat, nebo udělat nějaké špatné rozhodnutí. Přece jen, chystám se strávit rok (třeba i dva) u někoho pro mě cizího, takže mi přijde správný věnovat tomu maximum, aby bylo rozhodnutí správné ... Ale musím říct, je to fuška. Zatím jsem s rodinkou jen v kontaktu, nechystá se match. Takže třeba ani nebudu muset rozhodovat se, jestli je vzít či nevzít. Uvidíme ... Každopádně díky díky díky ! Jsou to nervy.

11 Lu Lu | 19. prosince 2011 v 10:10 | Reagovat

většinou maj rodiny na match s aupair 72hodin !! Takže pokud tě budou chtít a jste v kotnaktu tak si myslim, že v nejbližší době se tě zeptaj na match a na porovnaní s jinou rodinou čas mít třeba ani nebudeš!! Rodiny chtěj aupair mít vybranou co nejdřív... nebo nevím, zatim jsem neviděla nikoho kdo by byl třeba 14 dní v kotaktu s rodinou .... a pak až match.... všechno to jde rychle!!!! :) Držim palce, ale musim souhlasit s holkama za mě tahle rodina taky NEe !! :D :-)

12 Míša Míša | Web | 19. prosince 2011 v 14:40 | Reagovat

No co já vím, tak v APC mají 72 hodin na match, ale tady nevím o žádném časovém limitu. Pro jistotu jsem se zeptala své koordinátorky, tak čekám na odpověď. Protože co jsem mluvila i s jinými holkami, tak si třeba s rodinkou psali 14 dní a pak jim řekli co a jak. :) Tak uvidíme, co zjistím ... Každopádně děkuju :)))

13 Milča Milča | Web | 21. prosince 2011 v 5:13 | Reagovat

Ahojda, chvíli mi dalo, než jsem se prokousala všemi novými články, tak taky přidám svojí trošku do mlýna.
I když by bylo neskutečně fajn, kdybys skončila tady u nás na jihu. Houston je fakt super město, kde je pořád co dělat, spousta možností a (momentálně) příznivý počasí.
Ta rodinka se mi z tvýho popisu nezdá jako moc ideální.
Zaprvé, věk dětí je naprosto vražedný a ta pracovní doba taky nic moc.
A s tím, že HM s něčím přes den trochu pomůže nepočítej, tady když někdo pracuje z domu, tak většinou má třeba i domácí kancelář, nebo tak něco, kde se zavře a fakt pracuje.
To že jsou křesťani mi přijde jako nejmenší problém, tady je věřící skoro každý, spíš bych se zeptala na to, jak silní věřící to jsou, ke které církvi patří, jestli chodí do kostela, jak často, jestli nějak praktikují víru doma (modlitba před jídlem, etc.) a jak jejich víra a její praktikování ovlivní tvůj život, jakožto nevěřícího člena domácnosti.
Dál bych se být tebou opravdu hodně zajímala o tu večerku, protože i když bys chtěla jít po práci do blbýho kina, tak se domů vrátíš kolem 11, natož kdybys chtěla jít někam se bavit. Večerka v pracovním týdnu by se ještě pochopit dala, ale o víkendech je to smrtící, dřív nebo později by tě to začalo neskutečně štvát, že nikam nemůžeš, když ostatní jdou, nebo že musíš koukat na hodinky a odejít, když se všichni ostatní ještě baví a tak.
Další mínus týhle rodinky je, že ještě neměli aupair, oni sami neví, co to obnáší, dá se čekat hodně konfliktů a nedorozumění, navíc nemáš od koho získat reference na tu rodinu.
Co se řízení týče, tak na to auto se v blízký době taky zeptej, je to tu všechno děsivě roztahaný a bez auta jsi tu fakt ztracená a nikam se nedostaneš. Já mám štěstí, že bydlím na jednom z velmi mála míst, kde člověk může chodit (k obchodům a několika restauracím to mám cca 15 minut chůze), to je tady velká vzácnost.
Každopádně to rozhodování bys měla urychlit, dá se předpokládat, že pokud by tě chtěli, tak se brzo zeptají, opravdu to jde rychle.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama