První loučení.

11. února 2012 v 20:48 | Mišule |  Před ODLETEM
PRVNÍ VĚC - UTOPENÝ TELEFON FUNGUJE!!!

No, jak napovídá název článku, tak dneska proběhlo první loučení. Jsme totiž obrovská rodina a dneska se konala oslava jednoho z mých strejdů - slavil krásných kulatých 60! :) Musím říct, že to byla super oslava. Viděla jsem nového přírustka do rodiny (2. nejmladší pravnučka) a na fotce malého Honzíka, který je nejmladší pravnouče. Musím se pochlubit, že já jsem NEJSTARŠÍ - alespoň v něčem mám prvenství.

Samozřejmě padlo na téma "MÍŠA A AMERIKA". Takže jsem asi 150x vysvětlovala, co kdy jak proč. :) Takže to bylo samé ... "Páááni, bude se ti stejskat?", "Tý jo, nebojíš se?", "Kdy letíš?", "Na jak dlouho jedeš?", "Co tam budeš dělat?", "Kam jedeš?" .. Každopádně pak došlo na fázi, kdy už někteří plánovali cestu do USA, nebo mě žádali o poslání svatebního oznámení. :D Dobrej JOKE - já, vdavky v USA ? O Bože ... To mi přijde jako dosti malá pravděpodobnost, že se něco takového stane. A rozhodně tam nejedu s tím úmyslem, že tam nějakého chudáka uženu a doženu ho před oltář. Ha ha, vtipná představa.
Každopádně došlo na loučení ... Jelikož jsme rodina, které je ze všech možných koutů ČR (o světě nemluvě, je nás jak psů), tak se už neuvidíme. Vídáme se min. jednou ročně, kdy se všichni (nebo většina) sejdeme a v létě se jezdí za příbuznými na Slovensko (90% mojí rodiny jsou ze Slovenska), to je vždy dovolená tak na týden. A ta letošní se koná jak jinak než v červenci. Samozřejmě já budu tou dobou v USA, takže mám po Slovensku ... a tím pádem tohle byla poslední možnost vidět všechny před tím, než odjedu. Takže bylo první loučení... :/

Vzhledem k tomu, že odlet je za 86 dní, tak mi to pořád nedochází. Furt mi to přijde tak trošku nereálný, neuvěřitelný a já nevím, co všechno. Když mi všichni při loučení přáli, aby se mi tam líbilo, ať si to tam užiju a já nevím co všechno, tak mi přišlo úplně padlý na hlavu, že je letos už neuvidím a příští rok třeba taky ne - kdo ví, jestli zůstanu rok či dva, každopádně rodina by si přála dva roky (za předpokladu, že se mi tam bude líbit). Tak jsme se olíbali, omuchlali a každej jsme se vydal zpět domů ... Musím říct, že jsem fakt v pohodě, protože mi to fakt nedocvaklo pořád a hned tak nedocvakne. Každopádně až se budu loučit s mým milovaným dědečkem, babi, mámou, tátou, bráchou, tátovo ségrou, mámy ségrou, malou Karolínkou a s dalšími, tak budu řvát jak želva ... To bude vskutku oříšek !

S Ondrou (bratránek)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 chelseenka chelseenka | Web | 12. února 2012 v 18:07 | Reagovat

já si to taky neuvědomuji, ale včera kámoši začali organizovat o prázninách dovolenou, chatu...tak mi z toho bylo trošku smutno...že já už budu za oceánem..

2 Anet Anet | 7. srpna 2014 v 19:04 | Reagovat

Ahoj Miško, už dlouho sleduji tvůj blog, moc ti fandím! :) Teď jsem zabrousila do starších článků a podívej se, co jsi sem psala o vdavkách :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama