Březen 2012

Rozhodla jsem se sbírat pohledy! :)

27. března 2012 v 14:00 | Mišule
Ano, normálně jsem se rozhodla, že budu sbírat pohledy. Tudíž budu od každé mé kamarádky a kamaráda, co někam pojede žebrat o pohled! :) Mám už jich doma pár z dřívějška, ale teď za poslední tři měsíce jsem rozšířila sbírku o pohledy z Ameriky, Anglie a Francie. Možná si začnu posílat i sama sobě pohledy z míst, kam vyrazím ... :D :D :D


Pohledy od Danuš, která aupaiří v UK - REKLAMA: http://www.lifeisdream-danus.blogspot.com/ - blog o UK http://dreamwillcometrue-danus.blogspot.com/ - blog pro USA --- Tímto patří velké dík Danuš --- ! :*



Pohled od mého bývalého přítele z jeho exkurze v Terezíně.

Sice to není pohled, ale je to Valentýnka z Ameriky a to se taky počítá! A ta je od Terezky: http://terynainusa.blog.cz/ Tímto --- díky mé milované Terezce --- :-*


Tento je též od mého bývalého přítele, pohled z Liberce ....


Tento pohled je od mojí milovaný Kamči ! :) Tímto velké díky Kamče ... :-*


Tento je z Chorvatska od mé kamarádky Teresky (S je schválně) :-)


Tento je od mého kamaráda Aleše z Tuniska :)


Opět Chorvatsko opět od Teresky! :) (opět S schválně)


Od mojí milované Terezky (http://terynainusa.blog.cz/ ) ... :-*


Tento je od mojí Mišičky (http://misha-au-pair-usa.blog.cz/ ) :-* Taky díkkkkkky :-*

TTento je od mojí kamarádky Aleny :-*


TEnto je od mojí hysterky Kačky :-*


Mám jich doma ještě někde pár, ale hledat je nebudu! :-) To jen na ukázu ....

Takže jakýkoliv pohled je víííííítááááááááááááááán !!! :)

Parťačka do letadla!

25. března 2012 v 18:32 | Mišule
Ha, konečně se zadařilo .... Péťa, která bude se mnou na školení a která bude bydlet ve stejném městě, kde budu bydlet já, má zamluven stejný LET! :)
Dneska jsem jí poslala detaily mého letu a ona obratem napsala rodince. :) Ta jí ale napsala, že právě tento let bookují i oni jí. Takže pak spolu spácháme CHECK-IN a budu mít někoho s kým budu "hnít" na letišti v NY a následně dvě a půl hodiny v letadle! :)

Jipíjé!

Letenka + AAA driving course = změna data odletu

25. března 2012 v 1:43 | Mišule |  Před ODLETEM
No, kde začít.. :) Dneska se toho událo nějak moc (no, moc je přehnaný "výraz" ale pro mě to moc znamená).

AAA DRIVING COURSE ... Jak už jsem psala, tak jsem dělala blbečka a ptala jsem se HM jaká je možnost se přihlásit - jak a kolik to stojí, že mi to rodiče zaplatí. Hlavně samozřejmě jsem se ptala na její názor. Dostala jsem odpověď s tím, že žádná jejich au pair neměla tento kurz, neúčastnila se ho, ale že se zeptá jiných rodin. Jak napsala, tak učila - prakticky okamžitě. Přišel mi e-mail, že tedy ostatní rodiny tento "program" doporučují, že tedy ona zjistí, co musí/me udělat pro to, abych se mohla též přihlásit. Ve finále by to pro mě znamenalo jediné - odlet o den dřív tzn. v neděli. A že teda mi hned dá vědět, jakmile bude vědět více informací. :) Na závěr napsala, že si velice váží nabídky mých rodičů, že mi kurz zaplatí, ale že to není vůbec potřeba. Což mi přišlo od ní velkorysé a milé.

Růženka mezitím napsala své HM, která mezitím teda plánovala kurz její zrušit, že teda ať ho neruší, že teda nebude problém s její účastí. Tím pádem, když při nás budou stát všichni svatí, tak spolu opravdu odletíme již v neděli! :) Opravdu doufám, že to vyjde a že nám vyjde stejný let.

Takže dámy a pánové, prozatím to vypadá na datum odletu 6.5. ! Fíííííha

Další věc, psala mi moje maminečka budoucí, že mi rezervuje LET z New Yorku do Atlanty. Booooooože! Když mi přišel tenhle e-mail, tak já přestala doslova dýchat. :) Pak jsme si psaly po e-mailech informace, které potřebovala vědět, ptala se, jestli opravdu nemám "prostřední jméno" a jaké je teda přesné datum mého narození. Oboje samozřejmě věděla, ale jen se ujišťovala, jestli je to opravdu tak, což chápu - jistota je jistota!
Chvíli na to mi přišel úplně boží e-mail, že mám rezervaci na let z NY do ALT ! Yeeeeeeeeeeeeeeeeeeeaaaaah ...
Když jsem ho otevřela, tak v tu chvíli mi teprve přišlo to, co se děje, jako skutečné. Najednou jsem viděla moje jméno a už tam nebyla moje adresa, kterou mám v Čechách, ale samozřejmě adresa mého druhého domova! :) V tu chvíli mě zaplavil tak neuvěřitelný pocit, že to není hezký. Nedokážu to popsat, ale najednou je to všechno tak skutečné .... No prostě plácám ... k LETU !

Odlet z NY - 19:13 (10.5.2012) a přílet do Atlanty 21:40 ! Haaaaaaaaaa

ZASE JSME O KROK BLÍÍÍÍÍÍŽE

PS: Dnes jsem měla DAY OFF - jela jsem na pouť, k tetě do restaurace se podívat, hlavně se podívat na tetu, přijel za mnou kamarád a pak jsme vyrazili za dalším kamarádem do Plzně. Prostě paráda. Ale od zítra se vrháme na postupné balení, vyklízení - pomalu, ale jistě. Mám samozřejmě čas, ale plánuje se renovace pokoje a potřebuje se, aby se to tu trošku někam pohlo. Takže se vše připravuje. Já si píšu poctivě seznam, co zabalit do kabinového zavazadla, co do normálního kufru. BUDE TO OŘÍŠEK!

Nákupy !

23. března 2012 v 21:55 | Mišule |  Před ODLETEM
Ha, dneska jsem jela s tátou do Plzně nakupovat! Po DLOUHÝCH ČTYŘECH MĚSÍCÍCH jsem konečně jela do obcháďáku s jasným úmyslem - NAKOUPIT, nakoupit PRO SEBE. Od prosince jsem nakupovat nebyla, takže tohle pro mě bylo uhašení nezkrotné touhy a žízně! Já, já jsem šopaholik jak fík! Já když jdu do nákupáku a jdu mezi regálama s kosmetikou a hadrama, tak mě svrbí ruce a peněženka se třese! Jsem úchyl na hodinky, kosmetiku (jakoukoliv), hadry, kabelky ... furt bych utrácela, kdybych měla za co - našla ropu - vzala si nějakého ropného magnáta - vykradla banku - měla dojnou krávu na peníze.
Dneska byl cíl cesty jasný - nákupy věcí do USA, mimo jiné i kufrů. Takže jsme s tátou jeli do Tesca v Plni, kde je teď akce na kufry - jak textilní, tak skořepinové - většinou se slevou 50%. Musím říct, že nakonec jsem si vybrala textilní, byť jsem od začátku toužila po skořepinovém. Původně jsem si chtěla koupit kufr za 2 200 v jiném krámu, ale nakonec jsem si vybrala přímo v Tescu. Jel se mnou táta a pomáhal mi ve výběru, který byl široký - opravdu bylo na výběr. Takže jsem si vybrala kufr, který po 50% slevě stál 599,- :) My už jsme podobný měli a vydržel nám dlouho, takže věřím tomu, že cestu do USA přežije bez újmy - minimálně v to doufám. Ale fakt jsem nevěděla, který vybrat - černo modrý, černo růžový, červeno černý (každý byl jiný), nakonec jsme se s tátou shodli, že bude dobré vybrat ten červeno-černý. Bude pak dobře poznat na páse - doufám. Kámen úrazu přišel ve chvíli, kdy jsem se rozhodovala pro velikost L nebo XL. Po sečtení stran mi u jednoho vyšel +- 120 cm u XL 146 (je možnost zvětšit na 151). Upřímně, když jsem stála vedle něj, tak mi byl k bokům, takže obr, další představa 23 kilo v něm - no nevim, nevim. Druhý byl velikostně příjemnější, ale když jsem oba položila, otevřela, abych se podívala na "kapacitu", tak jsem hned měla jasno. Ten větší prostě - vyhrál to. Další kámen úrazu přišel u kabinového zavazadla. To jsem si opravdu nedokázala vybrat. Zaujal mě jeden, z 1300 na 599. Na jednu stranu mi bylo líto kupovat kufr kabinový za stejnou cenu co "normální" kufr. Takže jsem měla asi 6 kufrů před sebou a teď se rozhodni. Nakonec to stejně vyhrál ten za 599,-. Táta řekl, že prostě jestli se mi líbí, tak ať si ho vezmu. Tak jsem si ho vzala. A jsem ráda, že jsem narazila na tu akci 50% dolů. Protože by mi bylo líto platit bůh ví kolik. Resp. co mě. Já to neplatím, ale když vidím ty výdaje kolem, tak je mi to líto a jsem ráda za každou možnost, jak ušetřit.

Foto:


Poté jsem se vydala směr kosmetika. Víte co, musím vám říct, že tohle bylo BOŽÍ! Já, která nákupy kosmetiky obzvlášť miluji jsem prostě šla a nabrala do rukou vše, co jsem chtěla/potřebovala. Sebrala jsem se, vzala jsem balení vložek, balení tampónů, balení intimek, balení s intimní hygienou, balení odličovacích tampónů, balení uchošťour, balení kapesníků, balení odličovacího krému, druhý odličovací krém, pasta na zuby elmex, deodorant tuhý a ve spreji a další .. prostě jsem šla a brala. :D To bylo prostě SKVĚĚĚĚĚĚĚĚĚLÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝ - jestli si myslíte, že jsem pošuk, pak máte pravdu, protože tohle já miluju.
Táta chudák neřekl ani slovo, ale za to věděl, že peněženka zapláče - zaplakala! :D


A teď budu plakat já, protože na to nesmím samozřejmě ani sáhnout, jelikož je to moje zásoba do USA. Takže se tu měsíc budu na to koukat ! :-/

Každopádně, začala jsem řídit pořádně. Takže dokonce jsem dostala auto od táty na půjčení a jela jsem na půlnoční premiéru s kamarádem. :-) Dneska jsem pro změnu řídila po cestě ... Takže masakr! :) Táta mě chválí, kamarád mě taky chválil ... mě to začalo zase ohromně bavit. Dokonce jsem si schválně pak prodlužovala cestu, když jsem jela sama, protože se mi hrozně super jezdí .... Takže mazec ! :)

Jinak, našla jsem konečně Péťu, která letí ve stejný den jako já, akorát letí z Vídně (škoda), ale když budeme mít štěstí, tak spolu budeme na pokoji na školení a pak se jistě potkáme v Dunwoody, budeme od sebe bydlet krásných 8 minut autem! :) No a co se týče mojí Šípkové Růženky, tak ta možná poletí o den dříve - tzn. na AAA driving course. Já jsem schválně napsala Meredith, že tedy jsem o tom AAA driving course slyšela a jako jestli je to potřeba, že by mi to naši zaplatili. Prostě jsem ze sebe udělala blbečka, abych dyžtak letěla i já 6.5. nejde o to, že bych to nezvládla sama 7.5. copa o to, ale bylo by fajn mít po dobu letu parťačku. Uvidíme, jak to celé dopadne! :)

Podělávka na tátu.

21. března 2012 v 16:37 | Mišule
Já vám to sem musím napsat, i když to asi nikoho nezajímá, ale já se teď hrozně cejtím, že to musím sdílet! ....

Dneska mi máma povídá, Michalo, udělej buřtguláš. Já samozřejmě vyděšená, protože jsem ho nikdy nedělala. Tak jí říkám, že jako nevím recept a že prostě ho neumím. Máma, no tak se ho naučíš. (Začala mi příprava na vaření v Americe, řekla bych) Takže mi odříkala recept a já spokojeně spala dál. Samozřejmě během té chvíle jsme ho zapomněla, tak jsem jí napsala, ať mi ho napíše do SMS (byla s bráchou v Plzni). Tak mi napsala recept a já se na to rovnou vrhla.
Na to, že to byl můj první guláš, tak se mi povedl. Musím se fakt pochválit, protože to bylo fakt poživatelný..
Kámen úrazu přišel, když přijel táta z práce. Ten samozřejmě nejí to, co já uvařím. Takže když jsem ho viděla, jak si ohřívá buřtguláš, který jsem dělala já, tak jsem vyběhla za mámou, ať ho to nenechá jíst. Měla jsem úplnou hrůzu z tý kritiky a z toho, jak bude nasranej (s prominutím), až se to dozví. Máma mě vyhnala, ať jsem ticho a nic neříkám. Ten její šibalský úsměv asi nikdy nezapomenu! :D
........
Po uplynutí několika málo minut na mě volá máma: Michaaaalooooooooo ????!
Tak vyběhnu z pokoje a říkám: Co je?!
Máma: Slyšela jsi tátu?
Já: Ne?! Co říkal?
Máma: Prý máš ten buřtguláš vynikající.
Já: Cože, to táta řekl?!
Táta: Cože, ona ho vařila Michala? (výraz neuvěřitelného šoku)
Máma: Ano, ten vařila Michala.
Táta: A to jako celej? :D
Máma: Jo, celej. Já jsem jela s malým do Plzně a jí jsem řekla, ať uvaří buřtguláš. Řekla jsem jí recept a Michala ho uvařila.
Táta (výraz naprostého šoku): Ty jo, máš ho výbornej. Skoro jako máma. Máš ho sice trošku sladší než dělá máma, ale máš ho fakt výbornej ..

No nemusím vám říkat, jak já byla šťastná a na koni v tu chvíli! Ty kráso, nic nezahřeje víc, než upřímná pochvala od táty!
Pro mě to prostě znamená hrozně moc, když na můj první guláš táta řekne, že ho mám jak máma, která vaří víc jak 20 let! :) Mám ze sebe radost a novou motivaci díky mámino podělávce na tátu ! :D

Šílené odpoledne s ALI! :)

20. března 2012 v 21:54 | Mišule
Venku krásně, teplo, tak přece nebudeme sedět doma, ne?! Napsala jsem své kamarádce (známe se již od dětství), jestli nepůjdeme ven. Nevěděla jsem, jestli je či není ve škole, tak jsem s tím moc nepočítala. Prakticky okamžitě mi přišla odpověď, že jo. SUPER! Tak jsme se domluvily v kolik a kde dáme sraz. Vzápetí mi přišla sms, že Ali vezme foťák a že uděláme nějaké fotky. Tak si říkám, OK, proč ne. :-)
S Ali jsme se dohodly, že zajdeme na kafe a že to vezmeme přes Statek (to je taková prdelka za naším velkoměstem! :D Tak jsme šly a Ali najednou vytáhla ten slibovaný foťák - no musím říct, že fakt jsem se nikdy u kopy s hnojem nefotila ... Tak jsme se i zasmály ...


Polet č. 1


Polet Ali.


Sranda musí bejt, no ne? :D


Společná

Každopádně, užívám sluníčka, pohody a posledních chvil, které můžu trávit se svou rodinou a svými přáteli! :)

A zítra mě čeká výlet do Plzně na půlnoční premiéru The Hunger Games - pozor, budu řídit, táta mi půjčí auto! Ha ha :D Takže s kamarádem si vyrazíme .... Jupíjé!

Že by další partačka do letadla? :)

19. března 2012 v 13:50 | Mišule |  Před ODLETEM
Právě mi přišel e-mail od mojí koordinátorky Cindy - té úžasné, skvělé, báječné koordinátorky! :))
Jedna z jejich rodin matchovala s jistou holčinou z Čech, vím o ní jen jméno a věk, nic víc. A má přiletět buďto poslední termín v dubnu a nebo první termín v květnu tzn. buď poletí se Zuzkou, Nikki, Ivet a ještě s jednou slečnou, o které Dita dala vědět Zuzce a nebo poletí se mnou a Růženkou. Každopádně uvidíme..
Potěšilo mě, že mi hned Cindy kontakovala, aby mi sdělila tuto dobrou zprávu. Opravdu mě potěšilo, když mi napsala, že chce, abych byla první, kdo se to dozví. Tak to fakt potěší! :) Takže uvidíme. Bylo by fajn mít na školení holčinu, co poletí se mnou a Růženkou a následně pak bude v clusteru, kde budu i já! :)

Takže Petro, jestli čteš náhodou můj blog, tak se ozvi! :)

Autoškola s tatím; Programový poplatek zaplacen.

18. března 2012 v 21:23 | Mišule |  Před ODLETEM
Ano ... Dneska bylo veselo !

Ráno (no ráno, pro mě je ráno v půl jedné odpoledne) mě vzbudil táta. Sdělil mi, že po obědě mě čeká "Driving course", nebo-li autoškola s tatím. No, držkuju tu asi dva měsíce, že potřebuju jezdit, ale když za mnou přišel táta, tak mě málem vezli a půlky jsem měla stažený v křeči (stejně jako úsměv).
Když jsem si vybavila hororové jízdy z dřívejška, kdy jsme na sebe s tátou řvali, já hysterická, že nebudu parkovat u vchodu, on nasranej, že budu parkovat u vchodu. No prostě někteří to určitě znáte.
A vtipně u oběda si do mě tatík rýpnul, zda-li si ještě pamatuji, který pedál slouží k čemu a kde se nachází.
No, k mému překvapení to bylo v pohodě. Sedla jsem do auta a jeli jsme. Nehádali jsme se, ba naopak všechno bylo až moc v klidu. Jezdili jsme po různých prdelkách kolem našeho úžasného městečka. Pak mě táta vzal do garáží, abych se naučila pořádně parkovat, zajíždět, prostě ať si začnu zvykat. :) (Ne že bych to dřív neuměla, ale neparkovala jsem často, nemusela jsem nikdy nikam zajíždět, možná tak dvakrát, což mi nedělalo problém, ale teď jsem řídila podstatně větší auto.)
Takže jízdy jsem přežila, táta taky, auto snad taky a v následujících dnech mě to čeká znova.

No, pak jsem se šla odreagovat ven. Venku bylo krásně, tak nebudu dřepět doma. Takže jsme si s kamarádkou udělaly výlet, chodily jsme v přírodě, prostě fajn. Pokecaly jsme, postěžovaly jsme si jedna druhé - no znáte to. Ženský!

Večer jsem přišla domů a náš táta mi řekl, ať si připravím podklady a zaplatíme poplatek. Musím říct, že takhle jsem se už dlouho nezapotila. Nakonec jsme se s tím poprali. Seděli jsme u toho nějakou chvíli. Já, máma a táta. Ne - nejsme neandrtálci, nejsme primitivové, ale prostě jsme v jednu chvíli tápali, kam napsat moje membership a kam napsat mé jméno, nakonec jsme teda vykoumali, kde by to mohlo být. A odeslalo se to .... Tak, teď jen doufat, že to v pořádku dojde tam, kam má ! :))

Den BLBEC.

17. března 2012 v 15:27 | Mišule
Hned na úvod bych vás varovat - NEČEKEJTE ŽÁDNÉ DRAMA. Já se tu vykecám a bude všechno zase děsně-super-růžové.

Mohla jsem vědět, že tenhle den začne tak blbě, jak začal. Obzvlášť, když nese datum 17.3. - to je prokletý den.

Začala jsem chodit spát brzo - tzn. do dvanácti jdu spát, žádný ponocování, žádný chození spát ve 4 či v 5 ráno jako tomu bylo do nedávna. Dneska jsem fakt chtěla usnout za každou cenu brzo. Což se mi povedlo, ale ty sny. Už se mi nestalo hooodně dlouho, že bych měla takový nechutný noční můry. Takže jsem měla noc veselou, nemohla jsem spát, budila jsem se. Sotva jsem otevřela oči, tak od rána hrajou samý romantický - nechutný - slaďárny, na který dneska OPRAVDU NEMÁM ANI KOULE, ANI NÁLADU! Dneska je totiž den, kdy jsme se poprvé viděla s mým již ex. Celá tahle story je už dávno za mnou. Ale prostě zrovna dneska, tenhle den, kdy jsme vždycky slavili výročí a byli jsme happy, tak teď od rána chodím a kam vlezu, kam sáhnu, tam mi tenhle den prostě něco připomíná a mě to naprosto přivádí k šílenství. Ale to je jedno, nějak to přežiju !
Další věc je ta, že včera jsme měly s holkama sraz - naše parta ze střední. Bylo to hrozně fajn, pokecaly jsme, probraly novinky, podrbaly a řešily naše "love stories" .. Pak došlo do momentu, kdy jsme se bavily jak důchodkyně, co sedí u doktora v čekárně. Tuhle bolí tady, píchá tady, mě je tohle, není mi tuto, ale pro změnu mě bolí tohle a píchá tady. Opravdu .... Kdyby nás někdo poslouchal, tak se vyloženě baví naší debatou.
Musím říct, že v posledních dnech se mnou psychika dělá hodně. Ode dne, kdy bylo jisté, že prostě si v květnu odletím do Ameriky, tak jsem fakt jak hypochondr. Každou chvílí mě někde píchá, někde mě bolí a nebo brečím kvůli kravinám. A přesto můžu říct, že se těším jako nikdy, nemůžu se dočkat dne, kdy sednu do letadla a následně vystoupím na americké půdě .... Ale jsem fakt jak těhotná ženská, protože mě rozpláčou i ptákoviny, ale fakt ptákoviny. Asi mi to všechno pomalu, ale jistě začíná docházet ... :))
Jinak, včera jsem si udělala radost. Resp. přišel táta, který slyšel můj rozhovor s Terezkou (mluvily jsme o botách, co se mi líbily), ať si jedu ty boty koupit. Nečekané a milé ... Tak jsem si udělala radost.
Dneska mě přijela navštívit kamarádka, takže jsme vypadly ven na čerstvý vzduch, kde je opravdu nádherně. Pokecaly jsme, pověděly jsme si všechny novinky, naše trápení (:Dzase jak dvě babky důchodkyně) a já se teď chystám na ples mrknout. Takže snad tenhle debilní den nějak přejdu .... :))))

Nepoletím sama !

14. března 2012 v 11:30 | Mišule |  Před ODLETEM
Usmálo se na mě štěstí a nepoletím z Praha sama samotinká! :) Letenku sice ještě nemám a dřív jak za měsíc jí mít ani nebudu (u CA se letenka dostává cca 10 dní před odletem +-), ale od Dity vím, že partnerská agentura letenky bookuje na poslední chvíli, abychom případně letěly holky pohromadě a ve stejný čas (přibližně) jsme dorazily na hotel. K věci ... Psala jsem tu už, že Růženka byla v kontaktu s rodinkou, která se měla rozhodnout jestli MATCH ano či ne. Odlet rodina plánovala na 7.5. to by znamenalo, že vyjde-li to Růžence, tak poletíme spolu. Včera 13.3. na Růženky svátek se rodina rozhodla a Růža tak dostala asi nejhezčí dárek k svátku ... No samozřejmě MATCH ! Takže spolu za 54 dní máme sraz na letišti a letíme spolu za velkou louži a čeká nás 4denní společné školení.
A dneska mi napsala Dita:

Dobrý den Míšo,

partnerská agentura napsala, že na 99,9 % byste měly mít s Růženou stejný let (nemohou to 100% garantovat). Takže držíme palce, ať to vyjde. Letenka se Vám objeví cca 10 dní před odletem na Vašem profilu.

Když budeme mít štěstí, tak se na letišti srazíme i s Martinkou, která letí od SA také 7.5. :) Ale to je ve hvězdách. Bylo by fajn, kdyby shodou náhod měla stejný let jako my, ale necháme se překvapit.
Jinak, nic nového se neděje, vše je při starém a jediné, co, tak ČAS LETÍ jako blázen. Nedávno to bylo víc jak dva měsíce a dneska to nejsou ani ty dva měsíce. Mám krásný měsíc a půl do odletu, takže musím vyřídit vše potřebné. Nakoupit kufr, foťák, dárky klukům etc. JE toho DOST! :)

Jo a jinak znám asi 4 holky - všechny z Thajska, co letí také 7.5., takže s těma se potkám až na školení :)

Přehled skupiny Czech and Slovak (future) Au Pairs in America

12. března 2012 v 13:32 | Mišule
Po dlouhé době jsem se rozhodla aktualizovat přehled. K dnešnímu dni je v naší skupině 71 členů. Jestli je mezi vámi čtenáři nějaká slečna či kluk, co se chystá do USA jako au pair, tak se můžete k nám přidat:


Teď k přehledu.. Jsme rozdělení do skupin, podle fáze, ve které se nacházíme.

1. Fáze - DĚVČATA A JIŘÍK V USA (V TÉTO FÁZI se momentálně nachází 33 holek, z toho 10 holek ze od agentury CoolAgent, 22 holek (z toho jeden kluk) od agentury Student Agency a jedna slečna od Agent AuPair)

Znaménko + znamená, že slečna má blog, tudíž pod jménem najdete rovnou odkaz.

1. Anna - SA - Bedford Hills, NY (od října 2011)
2. Anet - SA - Oregon (od února 2012) +
http://usa33.blog.cz/
3. Aneta - CA - New Jersey (od února 2012)
4. Aneta - SA - New York (od prosince 2010)
5. Barbora - SA - Cortlandt Manor, New York (od června 2011)
6. Barbora - SA - California (od března 2012)
7. Gabriela - CA - Wayne, PA (od ledna 2012)
8. Eva - Agent Aupair - Chicago, Illinois (od 2011) +
http://piecesofadream-evyyk.blogspot.com/
9. Iva - CA - New York (od března 2012) +
http://ivakratochvilova.blog.cz/
10. Jiří - SA - Monterey, California (od října 2011)
11. Kamila - CA - Brooklyn, New York (od dubna 2011) +
http://helena-dibiagini.blog.cz/
12. Kateřina - CA - Chicago, Illinois ( ??? )
13. Kateřina - SA - Westchester County, NY (od roku 2011)
14. Kerolina - SA - Amherst, MA (od října 2011)
15. Lenka - SA - Ridgewood, New Jersey ( ???? )
16. Lucie - CA - Greenwich, Connecticut (od prosince 2011) +
http://myaupairadventure.blog.cz
17. Lucie - SA - Glastonbury, Connecticut (od března 2012)
18. Markéta - SA - Ambler, Pennsylvania (od ledna 2012) +
http://mardzuska.blog.cz/
19. Martinka - SA - Chicago, Illinois (od prosince 2011)
20. Michaela - CA - Wayne, PA (od 2011) +
http://bubicemichalka.blogspot.com/
21. Michaela - SA - Warren, New Jersey (od října 2011)
22. Michaela - CA - Redding, Connecticut (od únor 2012)
23. Michaela - SA - Cortlandt Manor, New York (od prosince 2011) +
http://misha-au-pair-usa.blog.cz/
24. Milena - SA - Houston, Texas (od října 2011) +
http://aupair-usa.blog.cz
25. Monika - SA - Ohio (od března 2012) +
http://www.monika-in-wonderland.blogspot.com/
26. Nikki - SA - Glen Ridge, New Jersey (od listopadu 2011) +
http://nikki-v-usa.blog.cz/
27. Petra- CA - Acton, MA (od března 2012) +
http://au-pairinamerica.blogspot.com
28. Tereza - SA - Hummelstown, PA (od října 2011) +
http://terynainusa.blog.cz/
29. Zdeňka - SA - Illinois (od března 2012)
30. Zuzana - SA - Atlanta, GA (od října 2011)+
http://yahooodka.webnode.cz/
31. Zuzana - SA - New York, New York (od října 2011)
32. Zuzka - CA - Sudbury, Ma (od srpna 2011)
33. Zuzka - SA - Matawan, New Jersey (od srpna 2011)

2. Fáze - ČEKAJÍCÍ NA ODLET (V této fázi je nás 7, z toho 5 holek jsme od CoolAgent, 1 slečna z Agent AuPair a 1 slečna od Student Agency)

1. Andrea - Agent Au Pair - Seattle (odlet duben 2012)
2. Barbora - CA - New York (odlet - 26. březen 2012)
3. Iveta - CA - Seattle (odlet 16. dubna 2012) +
http://aupairinusa-iveta.blogspot.com/
4. Klára - CA - Radnor, PA (odlet - 17. červen 2012) +
http://chelseenka.blog.cz/
5. Martina - SA - New Jersey (odlet - 7. květen 2012) +
http://martina-aupair-usa.blog.cz/
6. Michaela - CA - Atlanta (odlet 7. květen 2012) +
http://misuleinusa.blog.cz/
7. Zuzana - CA - North Andover, MA (odlet 16. dubna - prozatím) +
http://suesue.blog.cz/

3. Fáze - MATCHING (V této fázi je 8 holek, 3 holky jsou od Student Agency, 4 od CoolAgent, Lucka je zároveň u CoolAgent i Student Agency)

1. Denisa - SA - matchingí +
http://denisa-digitalni.blog.cz
2. Kristýna - CA - matching
3. Léňa - CA - matching (+ od března 2012 au pair v UK) +
http://lenikusa.blogspot.com/
4. Lucie - CA/SA - matching (+ od března 2012 au pair v UK) +
http://lucyinusa.blog.cz/
5. Lucie - SA - matching +
http://dontdremitdoit.blogspot.com/
6. Lucie - SA - matching +
http://sometimesbylucius.blogspot.com/
7. Nikki - CA - matching +
http://nikki-au-pair-usa.blogspot.com/
8. Růžena Žáková - CA - matching +
http://ruzenazakova.blog.cz

4. Fáze - ČEKÁNÍ NA OVĚŘENÍ AGENTUROU (V této fázi jsou 4 holky, 1 slečna od GoAuPair, 2 slečny od CoolAgent a 1 slečna od Student Agency)

1. Darina - SA -čeká na ověření
2. Ivana - CA - čeká na ověření
3. Marie - GoAuPair - čeká na ověření +
http://aupairvamerice.blogspot.com/
4. Michaela - CA - čeká na ověření +
http://mishi-aupair-usa.blog.cz/ (blog o USA) http://selfishness.blog.cz/ (soukromý blog)

5. Fáze - PŘIPRAVUJÍCÍ PŘIHLÁŠKU (V této fázi je 18 holek, z toho má jasnou představu o agentuře - 3 holky připravují přihlášku o Coolagent, 7 u Student Agency, 1 u GoAuPAir zbytek vybírá - možná už vybral)

1. Adela - CA - připravuje přihlášku
2. Barbora - SA - připravuje přihlášku
3. Daniela - SA - připravuje přihlášku +
http://emerica.blog.cz/
4. Danuš - CA - připravuje přihlášku (Au pair v UK) +
http://www.lifeisdream-danus.blogspot.com/ - blog o UK
http://dreamwillcometrue-danus.blogspot.com/ - blog pro USA
5. Dominika - ? - připravuje přihlášku
6. Erika - ? - připravuje přihlášku
7. Lenka - ? - připravuje přihlášku +
http://my-dream-about-usa.blogspot.com/
8. Lucie - SA - připravuje přihlášku
9. Lucie - SA - připravuje přihlášku
10. Míša - SA - připravuje přihlášku
11. Michaela - SA - připravuje přihlášku
12. Petra - ? - připravuje přihlášku +
http://petka-v-usa.blog.cz/
13 Regina - ? - vybírá agenturu, v kontaktu s rodinkou v Dallasu
14. Sandra - SA - připravuje přihlášku
15. Šárka - GoAupair - připravuje přihlášku +
http://sayos-usa.blogspot.com/
16. Veronika - CA - připravuje přihlášku (zatím Au Pair v UK)
17. Zuzana - ? - připravuje přihlášku
18. Soňa - ?? - ???

+ 19. Julia (zatím netuším v jaké je fázi) ...

Konferenční au pair hovor ! :)

11. března 2012 v 21:02 | Mišule |  Před ODLETEM
Takže, dneska v 19:00 jsme měly s holkama domluvený skype-konferenční hovor. Já, Terezka, Ivča, Růženka a Klárka. Mohla bych říci, že to byl takový rozlučkový hovor, protože naše Ivča zítra odlétá za velkou louži. Původně jsme měly volat přes OoVoO, ale to trošku zklamalo, takže nakonec jsme konferenční hovor spáchaly přes skype! :-)
Je to takový příjemný odreagování. Pokecat s holkama o tom, co je nového, poslechnout cenné rady od Terezky, která v USA je už dlouho etc., jak kdo pokračujeme v přípravách na odlet .... Prostě fajn ! :)
Sice jsme se chvíli potýkaly s technickými problémy, ale podařilo se!
Touto cestou bych Vás všechny milované čtenáře chtěla poprosit, aby jste zítra všichni mysleli na naší Ivču, aby to všechno v pohodě zvládla (což určitě zvládne!), aby vkročila na půdu americkou tou pravou nohou a zkrátka, aby to byl její nezapomenutelný rok! Takže Ivčo, pokud ještě čteš můj článek, přeji Ti bezpečný a šťastný let! :-* A další meeting bude v USA ! :)

Nu a jinak držte prosím palečky naší Růžence, aby se jí teď všechno podařilo, protože kdyby teď vyšla rodinka se kterou je v kontaktu, tak poletíme spolu do USA ! :) A konečně se i Růža naše dočká MATCH(e) a předodletového stresu!

Anyway - jinak já mam pro tuto chvíli vše hotovo - všechny papíry potřebné, naskenované - zkrátce všechno je DONE ! Teď už mě čeká jen placení a výdaje za kufr, foťák etc. !

Doufám, že jste měli všichni krásný víkend ! :)

List "TO DO"

11. března 2012 v 13:43 | Mišule |  Před ODLETEM
Jelikož tu máme březen, tak jsem se rozhodla, že si sem napíši menší list, co udělat/zařídit/koupit (průběžně si to tu budu aktualizovat). JE dohodnuto, že od března se začínají tyto věci zařizovat, nakupovat etc. :) Takže to píšu sem (možná se to někomu bude hodit, možná mi někdo přihodí tip do komentářů) a do svého diáře.
Takže - co mě v následujících týdnech čeká a nemine?!

Doktoři:

1. Zubař - první kontrola - ÚSPĚŠNĚ SPLNĚNO (ještě mě čeká: těsně-předodletová-kontrola)
2. Ženská doktorka - ÚSPĚŠNĚ SPLNĚNO (zbývá si zajít pro recept na prášky)
3. Oční lékařka - ÚSPĚŠNĚ SPLNĚNO
4. Kožní - ÚSPĚŠNĚ SPLNĚNO (zřejmě mám alergii na nějakou z tuny mojí kosmetiky)

+ zařídit předpis u Ž.D.

Úřady etc.:
1. Vyřídit plnou moc
2. Mezinárodní řidičák - 4.5.2012
3. Odhlásit se z pojišťovny
4. Přihlásit se na pracovní úřad - ÚSPĚŠNĚ SPLNĚNO
Odhlásit se z pracovního úřadu
5. Zařídit pojištění od České pojišťovny pro Au Pair (http://www.ceskapojistovna.cz/p?au-pair)
6. Nechat si udělat novou platební kartu u České Spořitelny - ÚSPĚŠNĚ SPLNĚNO
7. Zmocnění na poštu - NAPŮL SPLNĚNO
8. Zrušit "balíček" u VDF - zůstat jen na předplacené kartě s 0 tarifem - přelom duben/květen
9. Ukončit studium na VŠ - ÚSPĚŠNĚ SPLNĚNO
10. Zajít do České Spořitelny pro novou kartu - ÚŠPĚSNĚ SPLNĚNO

Zaplatit:

1. Poplatek APIA - SPLNĚNO (čekáme na potvrzení o přijetí platby,což potrvá)
2. Pojištění od ČP

Koupit:

1. Adaptéry
2. Kufr - ÚSPĚŠNĚ SPLNĚNO
3. Dárek Lainovi a Carterovi + sladkosti
4. Foťák + nějakou paměťovku navíc (mám jen dvě prázdné)
5. Lekárničku - resp. nakoupit léky, které se budou hodit do české lekárničky do USA
6. Kartáčky Curaprox (inspirovala jsem se spokojenýma au pairkama - Terezka, Ivča)
7. Nové dioptrické brýle - ÚSPĚŠNĚ SPLNĚNO
8. Antikoncepce na rok
9. Elmex zubní pasta - ÚSPĚŠNĚ SPLNĚNO
10. Hygienické potřeby - ÚSPĚŠNĚ SPLNĚNO
11. Odličovadla - ÚSPĚŠNĚ SPLNĚNO
12. Deodoranty - ÚSPĚŠNĚ SPLNĚNO

Jiné:

1. okopírovat všechny důležité dokumenty pro vstup do USA (minimálně 2x !) - DS 2019 etc. - ÚSPĚŠNĚ SPLNĚNO
2. kopie pasu, řidičáku, občanky, rodného listu - zkrátka všeho, co by se mohlo hodit - ÚSPĚŠNĚ SPLNĚNO
3. kopie Medical Form - ÚSPĚŠNĚ SPLNĚNO
4. kopie očkovacího průkazu - ÚSPĚŠNĚ SPLNĚNO

KDYBY KOHOKOLIV, COKOLIV, NAPADLO, že je možné přidat, prosím nechť mě inspiruje ! Děkuji

Pracovní úřad vol. 2

7. března 2012 v 12:20 | Mišule |  Před ODLETEM
Už jsem kdysi psala článek, jak to probíhá na pracovním úřadě, ale smazala jsem ho, takže ho sem napíši znova. Třeba se někomu bude hodit. :)

Můj dnešní den začal hekticky řekla bych a ještě pořád neskončil. Nemohla jsem usnout, takže jsem usnula ve 2, vzápětí kolem páté jsem byla vzbuzena znovu s tím, že máma mi oznámila, že ráno půjdu k doktorovi s bráchou, který je nemocný. Takže můj plán odjet v osm na úřad byl tatam.
V sedm jsem se teda vzbudila s velkým nadšením - ha ha - vzbudila bráchu a šla jsem s ním k doktoru, pak hned do lékárny, pak koupit snídani, pak malýho obstarat, dát mu kloktadlo, udělat zábal na krk, čaj etc. Pak jsem mohla jít konečně na autobus do Domažlic.
Po příjezdu jsem si vykročila přes půl města na pravcovní úřad. Tam NAŠTĚSTÍ nebyly fronty až ven ze dveří jako posledně, ale byly tam dvě paní a já jsem stejně nemusela čekat, protože jsem chvíle "čekání" trávila vypisováním žádosti. Docela mě štvalo, že prostě to musím vyplňovat znova, ale nu což. Papíry jsem vyplnila a šupajdila k okénku s občankou, maturitním vysvědčením (to ale nebylo potřeba vzhledem k faktu, že jsem už tam jednou byla před vysokou), dopis o ukončení studia s datem a to bylo vše. To jsem jí tam vše dala, ona si ofotila všechno potřebné. Já jí oznámila, že práci hledat nechci, že odjíždím jako au pair do Ameriky. Ona že v pohodě. Pak přišel kámen úrazu, kdy můj tlak stoupl na nemožnou hranici. Domluvil se datum sezení. Musí se chodit na konzultačky (můj pracovní název pro tu nesmyslnost), takže za prvé se mě ani nezeptala, kdy vám to vyhovuje jako se mě ptala paní tenkrát, prostě mi oznámila 4.4. se dostavíte ... v osm. A já říkám, že teda v osm se mi to moc nehodí, že bych byla ráda později, kvůli spojům. Tak mi to šoupla na desátou. Ještě než se domluvila hodina sezení, tak jsem se zeptala, zda-li by nebylo možné, abych přišla až v tom květnu se odhlásit, že prostě jen čekám na odlet. A ona že to možný není, že prostě musím přijet do měsíce od zapsání. Sere mě to, protože nerada jezdím do Domažlic, nesnáším to chození přes půli města, abych se někam dostala a sere mě, že prostě si zase budu muset udělat výlet - další prachy nemyslný, další hodiny čekání, další čekání na spoj. Dneska jsem čekala HODINU A PŮL na autobus. Mě málem vezli ... No. Možná bych se k tomu stavěla jinak, kdybych hledala skutečně práci etc. Ale já práci vlastně mám, tak prrrrrrrrrrooooooooooooooč ! (Opovažte se mi do komentářů psát nějaký rejpavý poznámky, jak to tak je, jak to tak musí bejt a jak to a ono - nezajímá mě to! :D)
No, takže abych to ukončila, paní mi dala papír pro pojišťovnu, tam jsem šla hned po návštěvě pracáku. Zjistila jsem si, kdy se můžu odhlásit, takže je dobrý vědět, že týden nejdřív před odletem. Tak si další návštěvu pracáku domluvím tak, abych to pak mohla vzít zase jedném vrzem a mít klid!
No, takže teď jsem vedená na pracáku a můžu se těšit na další výlet! :))

Jediné plus dnešního dne je to, že jsem zase vyřídila pár věcí a teď mám zase o starost méně.

No a teď si jdu dát "dvacet" a pak jdu na cvičení s dětma a pak pomoct tetě s dětma. :) koukat na seriály, číst si a nevím co všechno, protože děti jsou nemocné.

Sbohem studentský živote ! ... Vítej pracáku!

6. března 2012 v 20:12 | Mišule |  Před ODLETEM
Ano.. K dnešnímu dni končí má studia na Západočeské univerzitě v Plzni. Sbohem mé středeční vysokoškolské párty, sbohem můj vysokoškolský živote, sbohem POHODO ! :) Ale já se vrátííííííííím !
Včera mi přišel dopis "Rozhodnutí o ukončení studia". Abych teda mohla vše v klidu vyřídit a mít pak KLID a o pár starostí méně, tak jsem napsala hned v pondělí na studijní, zda-li by mě nemohla vzít v úterý, byť nemá úřední hodiny. Napsala jsem jí, že budu odjíždět do USA a že bych si tedy chtěla co nejdřívě oběhat úřady. Ona mi hned dnes ráno odepsala, ať se samozřejmě zastavím. Takže jsem naklusala, sice jsem jí nestihla, protože jsem si to přečetla a musela se pak přizpůsobit spojům do Plzně, tak mě vzala paní z jiných oborů. Takže mi všechny potřebné papíry předala, já se vzdala práva na přezkum rozhodnutí a mohla jsem vesele odcházet. Ještě teda musím oběhnout menzu, knihovnu a dostat razítka, že tam nemám žádné resty a pak jít kartu JIS vrátit. Ale to už jsem samozřejmě nestíhala, protože menza se zavírala, protože končili obědy a na večeře fakt čekat nebudu. Takže jsem šla s kamarádem na jídlo a jela jsem domů. Vyzvedla mě kamarádka a šly jsme na kávu a pokecaly. Musím si přece kamarádů a kamarádek teď užít jak jen to jde! :) Zítra mě čeká další obíhačka. Ale tentokrát musím do Domažlic. Ani nevíte, jak mě tohle sere, jezdit do Domažlic! Kéž bych spadala pod úřad v Plzni na Borech! :/ No, takže mě čeká zase vyplňování papírů, vysvětlování mé situace, prosba o to, abych nemusela docházet na ty sezení a jezdit do Domažlic jak debil ... Pak hned budu muset tohle jít oznámit na VZP, takže mě čeká příjemný den ... Jestli nepřijedu šedivá, tak to bude záááázrak! :)
No, ale na druhou stranu jsem ráda, že mi zase ubylo pár "restů" ...

Moje úžasná budoucí community counselor Cindy :)

4. března 2012 v 21:53 | Mišule |  Před ODLETEM
Lidi ... No já nestačím zírat! :)

Dneska mi přišel e-mail od mojí community counselor Cindy (už jsem se tu o ní zmiňovala). Napsala mi hrozně milý e-mail, zmínila se o tom, že v červnu přijede holčina z Polska a zjišťovala jak se mám. Takže jsem hned odepsala a nějak jsme se obě rozepsaly, takže si píšeme ještě teď. :)
Ona je prostě úžasná! ... Psala mi o své dceři, jak byla ve Skotsku semestr na univerzitě (kde byl mimochodem i jeden můj kamarád), jak cestovala do Krakova, Prahy, Nice, Barcelony etc. A tak jsme si tak psaly, psaly .. Před chvíli mi psala, že o mě Caroline dá vědět a že třeba spolu vyrazíme někam večer a pokecáme, až tam budu. :) Tak jsem jí napsala, že si mě může přidat na FB, když bude chtít, tak mi teď poslala její facebook, ať jí napíšu a přidám si jí. (což už jsem jí napsala) A na závěr mi napsala "I can't wait until you come." :) Není to hezký, že se nemůže dočkat až přijedu? :) I kdyby to byla jen pouhá fráze, tak to prostě člověka hrozně potěší! :-) Teď si navíc píšeme, ptala se mě, co jsou u nás teda svátky/jmeniny, tak jsem jí to vysvětlovala, tak jsme si o tom psaly a dostaly jsme se k tomu, kde bydlí ona. Psala mi, jestli jsem nezapomněla na to, že bydlí v ulici, kde budu bydlet já. Tak jsem se ptala, jak daleko od mojí rodinky bydlí, tak mi to psala a já jí napsala, že jsem na google mapách koukala po okolí, obhlédla baráčky a tak, tak mi poslala svojí adresu, ať se podívám i na jejich baráček, ať si je najdu ... :) No prostě úúúžas!

Navíc jsem na facebooku našla i tu Majdu z Polska, takže jsem s ní v kontaktu! :) Hrozně fajnová holčina, říkala že můžeme někam vyrazit, nebo jít na kafe či spáchat playdate s dětma a jít s nima třeba někam do parku nebo tak! :) MAZEC! ..

Po tomhle se těším čím dál tím víc ! :)

První slzičky

4. března 2012 v 13:49 | Mišule |  Před ODLETEM
Ne, nečekejte žádné drama, hysterické scény a pláč bez ustání - nic takového se nekonalo - prozatím.

Jak to tak bývá, tak jednou je člověk nahoře, jednou je člověk dole. Takhle bych popsala situaci u nás doma - jednou jsem nahoře = žádný problém, pohodička, jednou dole = hádky, hádky, hádky.
Jelikož od prváku jsem bydlela v Plzni s přítelem (resp. ex-přítelem), tak jsem doma našim zamávala a žila po svém. Tudíž jsme si zvykli žít "odděleně". To samé na vysoké, přesunula jsem se na kolej a doma nebydlela. Tudíž jakmile jsme byli delší dobu spolu pod jednou střechou přicházela ponorka. Což je normální, že jo ... Ale momentálně jsem v situaci, kdy nemám na výběr a nemám kam jinam jít. Kam bych taky chodila a proč? Jsou to moje poslední dny doma s rodinou, kterou pak hóóódně dlouho neuvidím. (Byť ten rok dva uteče jako voda)
Dřív jsem byla furt zvyklá někde courat, chodit se bavit, chodit do kin, posedět etc. Naši to věděli, ale prostě nemuseli se o to starat. A teď když někam člověk vyrazí (pominu-li minulý týden, kdy jsem byla v Praze prakticky od středy do soboty, pařila a byla na LMFAO - tak do té doby krom dvou plesů jsem nebyla nikde) tak to pak celý den musí poslouchat - kde byl, co dělal, že smrděl kouřem (no jo, ale co máme my nekuřáci dělat?! V hospodě, baru etc. kvůli mě nikdo kouřit nepřestane - bohužel) ....
Samozřejmě včera se mi ozval kamarád, jestli nepůjdeme do kina a pak někam do města posedět. Tak říkám jo, proč ne. Na chvíli vypadnu ven, naši si ode mě na chvíli odpočinou, já od nich a nebudu prostě sedět u toho dementního kompu, kde trávím většinu času poslední týdny od matching. Přijela jsem do Plzně docela pozdě, protože u nás byla rodinná oslava (brácha bude mít svátek, tak se přálo) .. A Beštís chtěl vidět fotbal, tak se mě zeptal, jestli by mi nevadilo, že bysme jeli koukat a do kina pak nebo jindy. Že půjdeme ke kamarádovi našemu společnému do Sportbaru, kde dělá - je to takovej "komorní sportbar". Tak říkám jo, dlouho jsem ho neviděla, tak proč ne. Jelo se ....
Celý večer jsme byli tam, bavili jsme se, koukali na různé sporty (ha ha, někdo si řekne - to musela bejt zábava, ale co, já se bavila, byla jsem s lidma, které mám ráda a to mi stačilo). Pak jsme se přesunuli do města, že se podíváme kdo kde je a není, tak jsme šli. Samozřejmě Plzeň plná policajtů a záchranek, ze Žumbery někoho odváželi, před Peckou seděl kluk s totálně rozmlácenou pusou - to jsem snad v životě neviděla takhle někoho zdemolovanýho, jeho kamarádi volali svoje kumpány na pomoc a policajty, honili tam ty hokejisty, co zbombili toho týpka ... no co vám budu povídat, bylo veselo. Takže jsme se báli tam chodit po ulicích, aby nám taky někdo nedal do držky. :D (to berte s nadsázkou) ... Nakonec jsme zakotvili v Amigos baru, kde jsme dali nějaké to pitivo. Ale pak tam přišel fotbalista Viktorky Ďuriš nebo jak se jmenuje a my se pakovali, protože tam rázem přišli i tací ortodoxní fanoušci. :D Já na to upřímně nejsem zvědavá..
Vrátili jsme se do Baru za tím naším kamarádem a trávili tam s ním čas až do půl 4 ráno, kdy jsme se sebrali a jeli domů.
Já přijela domů a táta samozřejmě se vzbudil, takže mi přišel pogratulovat, jak hezky to vedu a odešel spát. A když jsem se probudila dopoledne, tak bylo zase kecůůůůůůů ... Kde jsi byla? Proč jsi přijela v tolik? S kým jsi byla? Co jsi dělala? Neříkala jsi, že přijedeš brzo? Nebo to brzo znamenalo brzo ráno? Proč jsi neřekla v kolik přijedeš ......
Tak za prvé, na tyhle otázky nejsem prostě zvyklá. Za další, kdybych věděla, v kolik pojedeme, tak mu to mile ráda oznámim, ale já nebyla řidič. Zádrhel přišel, když jsem mu měla říct, kde jsem byla. Věděla jsem, že jakmile řeknu SportBart, Tipsport etc. tak že bude keců ještě víc. No samozřejmě bylo. Takže celej den poslouchám kecy, jdi se najíst do Tipáče, TIpáč tohle, Tipáč tamto ... Bóóóóžeeeeeeeee ....
Demonstrativně jsem nešla ani jíst (už ani nevím z čeho to vzniklo) a celý odpoledne koukám jako vrah. Ale v tu chvíli, kdy táta do mě začal rejpat tak jsme bouchla jak papiňák. Řekla jsem mu, že mě tohle sere a začala jsem brečet jak malý dítě (i ženy mají své dny) a dopadla na mě lítost. Řekla jsem mu, že prostě vůbec nikam nechodím, že jsem furt doma a že holt taky chci jít jednou pryč a holt to znamená vrátit se ve 4 ráno třeba i. Další věc byla, že my byli v Plzni a Bešta mě vezl k nám domů do Holýšova, takže pardon, že půl hodinu zabral jenom návrat. Začala jsem brečet, že prostě chci bejt taky s kamarádama a lidma, které mám ráda, protože je dlouho neuvidím. Ono se to nezdá, ale za 64 dní odlétám i já do USA a pak nikoho z nich neuvidím... A mě to fakt v tu chvíli donutilo plakat. Uvědomila jsem si, kolik lidí, přátel, kamarádů tady nechám ...
No, takže jsem si poplakala a jsem zase happy. Jen to občas nechápu. Možná jediné vysvětlení je to, že táta je na mě tak moc fixován, jak mi to práskla teta (nejlepší kamarádka mojí maminy, moje mamina jí to práskla). Takže kdo ví, kde je problém ...

Smíšené pocity..

2. března 2012 v 22:08 | Mišule |  Před ODLETEM
Abych pravdu řekla, dneska ráno jsem se neprobudila dvakrát dobře naladěná. Za prvé mě vzbudil budík v pro mě nekřesťanstkou hodinu a znamenalo to jediné. Návštěva paní doktorky. No HROOOOOOZNĚ se mi chtělo ! Už jenom ten pocit, že tam budu sedět jak trotl celou věčnost a čekat, než milostivě přijdu na řadu a následně čekat, než celý proces vyšetření budu mít za sebou!
Takže jsem tam seděla a co si myslíte, dvě ženský v čekárně se mnou a celou dobu řešily opravdu "veselá" témata. Musím říct, že tohle člověka dokáže pěkně "nakopnout" - obzvlášť po ránu. Poslouchat, jak takhle mladá ženská umřela na tohle, tahle paní na tamto a furt se bavit o takových "pozitivech" - nechápu! Jsem myslela, že mě odvezou do Dobřan (zde je místní psychiatrická léčebna) ... To nemají lepší témata?
No doktorku jsem si mohla odškrtnou, přišla s nadšením domů, že si můžu z toho dlouhého seznamu odškrtnout další položku, koupila jsem si pro radost 3 kinder buena a spořádala je hned po příchodu domů. (další věc je, že si musím trošku užít těch sladkostí, které v USA neseženu) A pak jsem si hezky dala šlofik, když jsem čekala na hovor s Terezkou. Za prvé se mi celou noc zdálo o mém EX a o tom, jak jsem na školení a motáme se tam holky z APIA i APC a prostě celkově to bylo zmatený, ale pěkně mě to znervóznilo. Vůbec nevím, co se mi zdálo při šlofíku, ale asi něco z toho, protože jsem se probudila taková všelijaká a fakt jsem se v posteli modlila, aby bylo alespoň 1.5. a já mohla říct, do tejdne letím. To čekání mě totiž docela vytáčí chvílema. V jednu chvíli jsem happy, že teda mám čas, v klidu si vše zařídím, v klidu se se všema rozloučím a pak mám stav, kdy nadávám, proč to neutíká rychleji. (Já vím, týden před odletem budu plakat, proč nemám ještě měsíc čas) ..
Přiznávám, že ode dne, kdy jsem se přihlásila na au pair jsem nevyšla ze stresu. Ten stres se různě mění a formuje, každá fáze znamenala nový druh stresu a nervozity. Teď mám návaly, jak kdybych byla těhotná ! :/ V jednu chvíli jsem naprosto v pohodě, těším se a pak se mi hlavou honí kraviny a prostě jsem na pěst. Proto bych potřebovala už odjet ! Mít to za sebou .... A říct - JSEM TADY! Nemůžu se dočkat až napíšu 7.5. na blog článek s TITULEM - JSEM TADY AMERIKO! ...
No ... takže jsem si vyplácala játra a teď se jdu koupat a trošku zrelaxovat. Dneska nebyl moc dobrý den.. K mé radosti budu muset ještě znova k zubaři - by mě vezli, fakt že jo ..

No nic, doufám, že se máte fajn a přeji hezký víkend - já budu celý víkend MAKAT SE STARAT o maminku a pomáhat. Změna plánu ... Vidíte, život je opravdu nevyzpytatelný ! Takže tak !