Září 2012

Boj o antibiotika, americké zdravotnictví, co se děje.

27. září 2012 v 21:17 | Mišule |  Pátý měsíc v USA
No, zase jsem dlouho nenapsala, možná to bude tím, že mě sesadila angína. Každopádně ... Konečně jsem schopná napsat něco málo o tom, jak posledních pár dnů vypadalo.

Jak někteří víte, malej byl od pondělí nemocný. Co opravdu, ale opravdu nechápu je, že k doktoru se jelo až ve čtvrtek. A to mi HM ve středu večer řekla, že se pojede jen podle toho, jestli ráno bude mít horečku. Od pondělí měl horečky, mezi 38-39. Dal se mu vždy tylenol, horečka ustoupila a pohoda. NECHÁPU! Další, co mě dostalo bylo, že malej ačkoliv měl horečky mohl lítat od rána do večera bez bot venku, v tričku a kraťasech. Nejvíc mě to dostávalo večer, kdy už je chladno. Když byl se mnou, tak jsem se ho snažila udržet v klidu, aby měl klidový režim a byl v teple a ne lítal venku bos. ALE OK, american style obviously. Ve čtvrtek mě HM vzbudila 10 minut před odjezdem, že jedeme k doktoru. Jsem myslela, že mě trefí šlak. Navíc chtěla, abych jí sledovala, nedala mi adresu, já sedla do auta a HELE, benzín došel. Navíc kolem deváté je největší traffic. Takže jsem jí ztratila už při výjezdu z "nejbrhůůůdu" při vjezdu na Mt Vernon, kde byla kolona aut a pouštěli nás zipově. :) Nakonec jsem jí zkoušela volat - hlasovka, pak jsem jí psala, že musím vzít gas, že jsem out of gas. Tak mi naštěstí pak napsala a já si mohla jen natankovat. Každopádně malej dostal léky, měl negativní strep test. Tady dělají rychlý test - 6 minut si čekáte na výsledky druhý ten samý posílají pro jistotu někam do pryč. Ale jakože ten rychlý má být 90% a ten druhý 100% ... No prostě malej nemocnej a hotovo. Tou dobou už jsem se ale necejtila já. Od čtvrtka mě lehce škrábalo v krku a byla jsem taková pošlá. Myslela jsem si, že prostě jsem jen unavená, protože malej byl přirozeně doma, takže já makala víc a ještě k tomu jak byl marod, tak jsem prostě měla co dělat..

V pátek mi malej naštěstí vstával až ve 12:15, mě bylo od rána blbě, takže jsem to uvítala, protože jsem se akorát v 9 přesunula k malému do pokoje a usnula vedle něj, takže jsem spala do doby, než se probudil. Pak měl ve 3 nap, takže jsem šla si lehnout s ním a spali jsme do půl 7. Měla jsem jet k Pétě, ale tou dobou jsem měla zvýšenou teplotu a šíleně mě bolelo v krku, takže jediný co jsem zvládla nadopovaná léky dojet do banky dát si tam šek a dojet si do lékárny koupit spray do krku. Takže jsem odpadla. Ale v sobotu už jsem byla OK, takže jsem si sjela do Walmart dát další splátku na IPAD a pak do Atlantic station omrknout krámy a shop s kostými na halloween. No a večer, to jsem udělala pěknou blbost ... Jakože byla jsem ok, ale zase úplně 100% ne, nadopovala jsem se léky a šla jsem s do města. Jedna polská kolegyně měla leaving party a Jenn, němka, měla narozeninovou oslavu. Takže jsem se rozhodla jít a rozloučit se Joannou. To jsem asi neměla dělat, byla jsem teda celý večer ok, i přes den, ale jakmile jsem šla spát, tak jsem zažívala krušné chvilky. Nehorázná bolest v krku, že jsem byla pořád vzhůru, nepomáhaly mi léky, sprej do krku mi taky nepomáhal. No prostě peklo. Ráno jsem teda se sebrala a jela jsem domů a rovnou do postele a nechala Péťu jet samotnou s germankou na stone mountains.. Usnula jsem znova, jelikož jsem celou noc nespala, ale probudila jsem se se zvýšenou teplotou a nechutnou bolestí v krku. Takže Péťa pak ke mě přijela, s tím že teda budeme u nás. Jenže sotva odjela, tak mě vyskočila horečka. Tohle byl NEJHORŠÍ VEČER, který jsem kdy v Americe měla. Horečka se pohybovala mezi 38-39°C, mrzla jsem v posteli, nemohla jsem se hejbat, dojít si ani do koupelny, protože jsem prostě neměla sílu, neměla jsem sílu si ani dojít pro čaj. A poprvé jsem si fakt naprosto zoufale pobrečela. Nemůžu říct, že bych byla HOMESICK, nejsem.. Ale prostě v tu chvíli jsem se cítila sama, i když tady sama nejsem, ale prostě všichni spali a já byla dole v pokoji, nemohla jsem ani spát jak mi bylo zle, nikdo mi nemohl pomoct. Kdybych byla doma, naši by mi pomohli, donesli by mi ten čaj, přinesli by mi tu vodu, udělali by mi zábal, vzali by mě na pohotovost. Navíc jsem celou neděli už nejedla, protože mě bolelo naprosto příšerně v krku. Dopadlo to tak, že jsem v pět ráno šla za HM a řekla jí co se děje, ta když mě viděla, tak jí to bylo taky jasný. Zařídila teda, abych byla off. takže mě Petruš ráno nabrala a vzala mě na CVS minute clinic. Nevěděla jsem kam jinam jít, protože mám neschopnou koordinátorku. A na au pair roomu nefungoval odkaz s postupem, co dělat a kde vyhledat doktora, protože musíme jít tam, kde máme pojištění, abychom neplatili dardu.
V CVS mi udělali strep test, vyšetřili mě a řekli mi, abych se modlila, aby byl pozitivní, jinak mi nemůžou dát antibiotika. Samozřejmě strep test pozitivní nebyl a řekli, ať si počkám na výsledky toho druhého, které budou v úterý večer. V pondělí večer už jsem ale mohla krásně pozorovat, jak mám krk posypaný čepy ... No samozřejmě se to stále zhoršovalo, horečky neustupovaly, takže jsem si domluvila appt u normálního regulérního doktora. Který mě objednal okamžitě na druhý den. Ve středu jsem teda jela za tím doktorem, připadala jsem si jak v americkým filmu. Mají tady takový ty rooms, kdy prostě pacient jde do jednoho roomu, jak jedna malá ordinace, sedne si, přijde sestra, změří vám tlak, zváží vás, změří vám teplotu etc. etc. Pak vás opustí a čekáte na doktora, přišel doktor, pokecal si se mnou a pak mi dal takový to ... já tomu říkám pyžamo, prostě jak vždycky máte ve filmech, jak mají takový ty modrý nemocniční hadry pacienti, jak to má odlepovací záda. Haha, tak to jsem dostala a odešel, abych se převlékla, pak se vrátil a vyšetřil mě. Byl zděšen, když viděl můj krk. Největší pecka mimochodem byla, že když jsem v úterý psala koordinátorce, že potřebuji regulérního doktora a antibiotika, že mám angínu, tak mi řekla, že jsem na to mladá, že jestli mi někdo nedává hardtime nebo jestli nejsem ve stresu, s tím, že antibiotika na chřipku nepotřebuju. Takže jsem jí řekla, co mi je asi po 150 znova a neodepsala už. :-D Pak mi psala večer 4 maily, když jsem se jí omluvila s cluster meetingu, protože má být v neděli odpoledne, kdy prostě máme my náš čas OFF, takže my máme už dva týdny lístky na Falcons .. Takže mi napsala pár sarkastických e-mailů a pak mi opravovala e-mail, kde jsem udělala gramatickou chybu, která mi v tu chvíli byla fakt někde, protože jsem měla horečku a jediný co, tak jsem se chtěla omluvit. No, takže si do mě rejpla, ale aby mi pak odepsala na to, kolik budu platit, jak to chodí u toho doktora, to už ne, ale s prominutím píčoviny to jo! ... Pardon, ale to fakt jinak nejde napsat.
Každopádně doktor mě zachránil, napsal mi antibiotika okamžitě, aniž bych se ptala, napsal mi prášky na pain. Takže jsem okamžitě jela do CVS si je vyzvednout a světe div se, dneska je čtvrtek a mě je skvěle! :-) První noc bez horeček, prostě je mi fajn! :) Akorát, že po atb se mi chce spát, včera jsem dokonce usnula na dvě hodiny ani nevím jak, ale po těch lékách na bolest ... páni, jedu jak fretka. Usnula jsem až v pět ráno!! Nemohla jsem spát, normálně jsem musela uklidit celej pokoj, všechno jsem přeorganizovala, šuplíky, šatní skříně, všechno! Koupelnu! vytřídila jsem věci, vyházela jsem věci ... No jako můj pokoj by teď nikdo nepoznal. Plánovala jsem všechno možný až do konce roku, no prostě blázen! :)
Jinak dneska už pracuju, sice jakože hodně easy taken, ale pracuju. V pátek malýho odvezu na carpool a vyzvednu na carpool - má školku, odpoledne bude spát, sobota holt budu taky doma a v neděli půjdu na ten fotbal a zpátky do postele.... :-))) Nedá se nic dělat ... Příští týden to taky dáme tak nějak easy a v sobotu už naštěstí dobírám atb, tak se pak pomalu budu moct vrátit do starých kolejí ... :-) Jen teda jsem zvědavá, jestli dostanu zaplaceno. Moje rodina mě hodně podržela a dělala vše proto, abych já mohla v klidu ležet.. což jsem fakt ráda a jsem jim vděčná, včera jsem si asi hodinu a půl povídala s HM a jako fakt líbat nohy i ruce bych jim mohla. Protože jsou rodiny, který by prostě au pair nechali makat i za takovýho stavu... Prostě demence, ale fakt můžu bejt za svou rodinu vděčná, což jsem!

Jinak, blíží se nám cruise, za 61 dní mám narozeniny - haha .... konečně začnu žít naplno úderem 28. listopadu. Vídám se tu s jedním klukem, čistě kamarádsky, akorát mám dojem, že ten už plánuje i svatbu. Američani jsou fakt divní... Ale teda jakože pořád mají jisté kvality, které pánům u nás chybí - nezlobte se kluci, vím, že jsou mezi vámi výjimky, ale prostě je to tak ... konstatuji fakt. :) Chystáme dalších x plánů kam na výlet, kam za kulturou, za sportem. Plánujeme Nový rok kam pojedeme, zatím jsou ve hře NYC, Niagáry a nebo pojedeme do jižní Karolíny s mojí rodinou a my si s Péťou oslavíme Nový rok v Hilton Head Island ... Nebo prostě něco vymyslíme, uvidíme.. Když to klapne do konce října budu mít zaplacený IPAD + nějakou kačku stranou na dovolenou, na kterou si odkládám do obálky. Plus všechny drobné si schovávám ... mám v tom docela překvapivě dost.. :-) No a uvidíme ... :-)


Víkend, velká česká "grupa", novinky + foto !

18. září 2012 v 4:18 | Mišule |  Pátý měsíc v USA
Nemusím říkat, jak moc jsem se na tenhle víkend těšila. Ani ne tak proto, že přijedou kluci s holkama z Virginie se na nás podívat, ale především na to, že nebudu muset PRACOVAT. Minulý pracovní týden byl šílený, nevěděla jsem kam dřív skočit a v pátek jsem mlela z posledního.
Večer jsme si koupily s holkama vína, něco na zub a rozhodly se zůstat doma a relaxovat. MY jsme si pak s Péťou pustili Sněženky a machry, ale nějak jsme to neutáhly a usnuly jsme u toho.
V devět ráno přijel Kája, Filip, Sabča a Domča k nám. Dopoledne jsme strávili u nás, abychom vymysleli, co podnikneme a nepodnikneme a jaké máme možnosti etc. Dopadlo to tak, že v poledne jsme vyráželi hromadně na rugby - což bylo fajn. Ale myslím, že všichni mají z toho lepší zážitky, než já, protože já jsem krapet vytuhla. Bookovali jsme lístky na Braves. Původně jsme nechtěly s Péťou jít, Braves už jsme viděly několikrát a dávat prostě peníze za to se nám nechtělo. Jenže jsme našly lístky a stály na nedělní zápas s Nationals od 1.75 .. Takže jsme si koupili lepší lístky za 3.75, haha! :D No nekupte to, že jo. Po Rugby jsme jeli do centra, vyhodit českou grupu do olympijskýho parku, aby si to tam trošku prošli, podívali se kolem a tak. A pak jsme jeli do jiného parku a pak hned domů. Myslím, že jak my, tak kluci s holkama toho měli dost. Navíc se plánovalo, že večer vezmeme kluky do Ivy, jelikož si nočního života v "middle of nowhere" moc neužili. Takže jsem se pasovala na roli řidiče a jela jsem všechny nabrat, kluky, jednu holčinu z Německa a jelo se do Ivy. Tam za mnou přišel jeden můj známej, takže jsem měla fajnový večer. Kluci nestačili koukat po holkách, vypadalo to, že se jim líbilo, takže jsem nadšená. Co se mi stalo po cestě do baru bylo, že jsem málem bourala - ne mojí vinou. Přede mnou se málem srazila auta, jakože fakt to bylo o milimetry a já jsem v 45 mílích za hodinu musela dupnout na brzdu, abych v nich nezaparkovala. Naštěstí se nikomu nic nestalo, žádná bouračka se nestala, takže pohoda.
V neděli jsme konečně s Peťulí jely do Walmartu, kde začala v neděli LAYAWAY. Princip je následující. Např. my ... My jsme si vybraly IPAD 3, 32 GB, bílé barvy. Jelikož ho neměli v našem Walmartu, tak jsme požádaly toho černocha, aby zjistil stores kolem, kde se dá BÍLÝ koupit. Protože když bych si udělala layaway na černý, musela bych si vzít černý - logicky. Nejdřív nám týpek tvrdil, že na tom nezáleží, později jsme se ale dozvěděli, že je to zásadní problém. Ve 3 nejbližších Walmartech ho neměli, takže jsme jeli na slepo do Marrietty. Tam měli, ale jenom jeden. Takže já jsem Pétě řekla, ať si ho "vezme" ona. Mezitím mi pán obvolával jiný Walmarty, jestli ho někde nemají. A hele, měli! Díky bohu, sice dalších 5 mil v čudu, ale tak co viď. Takže jsem přijela tam, oni mi ho schovali a šla jsem si udělat LAYWAY. Princip. Jelikož momentálně nemám 650 dolarů v hotovosti (599 + cca 50 +- taxa), tak si ho můžete vzít jakoby na splátky. S tím, že se přihlásíte na layaway, za což zaplatíte poplatek 5 dolarů, ukážete řidičák (po mě ho nechtěl, vůbec mi žádné ID nekontroloval) a to je celá věda. Zaplatíte 10% z ceny, takže já jsem platila 64 dolarů a teď si budu splácet IPAD. Záleží jen na mě, kdy si ho splatím, respektive musím ho mít splacen do 14. December. Protože LAYAWAY akce je 16. September až 14. December. Jakmile ho splatím, tak si ho můžu vzít domů. Kdyby se stalo, že nesplatím, tak mi peníze vrátí zpátky a nechají si 5 dolarů ten fee. Což je bomba a žádnou "přirážku" za layaway tam není. Prostě platím tolik, kolik bych zaplatila normálně, kdybych si ho koupila hned. :) Takže si teď splácím IPAD + šetřím na moje narozeniny, protože za 10 týdnů nás čeká odlet na Miami, odkud jedeme na cruise na Bahamy a pak zpět na Miami, kde máme být tři dny. Nakonec jsme si s Péťou koupily ještě výlet na celý den na Key West. Takže to bude týden k nezapomenutí! :)

Potom jsme jely do muzea, kde na nás už čekala česká grupa. Jelikož my jsme running late kvůli objíždění Walmartů v okolí, takže si prošli muzeum Anny Frankové samotní a my jsme šly pak s Petruš a Danielle samy. Starší pán, když si s náma povídal byl v úžasu, že jsme s Péťou z České Republiky. Dokonce došlo i na téma Lidice, mimo 2. sv. v. :) Každopádně muzeum nádherný, emotivní, jedeme znova! :) Odpoledne jsem byla u Péti, kde jsem vytuhla. Protože jsme spaly u ní ze soboty na neděli a před desátou (my šly spát ve 4) přišel její HD, že přijde rodina s rodiči, co koupili barák jejich. Takže my musely okamžitě vstát, rychle uklidit a vypadnout z baráku. Což byl kind of hardcore! :D Když mi tak napadá, co jsem nezmínila, když jsme jely domů s Petruš, tak jsem si to hvízdla na červenou na semaforech - nehodou teda. Protože jsem jela, samozřejmě 3 ráno, nikdo nikde. A já koukám do GPS, jestli jedeme dobře a úplně jsem přehlídla semafory, takže čekám ticket, pokud tam byla kamera. :/
V 7 přijeli kluci s holkama a jeli jsme na noční Braves game! Poprvé, kdy mě baseball bavil od začátku po konec! Výborná atmosféra. :) BRAVES porazili Nationals - yaay, konečně jsem viděla Braves vyhrát! :) Klukům a holkám se líbilo taky, takže jsem měla radost. Co se stalo, tak jedna holka spadla přes sedačky (přelejzala je, aby nemusela přelejzat lidi), ale neudržela balanc a přepadla na lidi a spadla jim do funnel cake (přirovnala bych to ktomu, že je to jak langoš, akorát jsou to takový "ocásky" a je to zasypaný cukrem). Teď samozřejmě my jí už viděli dole, protože jsme byli v nejvyšších boxech, takže já jí viděla minimálně na začátku boxu na zábradlí. Naštěstí oni jí zachytili, teď všichni v šoku a jedna Američanka (mamka kluka, na kterýho ona spadla) to zabila, když s vážným výrazem říká svýmu muži .. " Vidíš to, já ti to říkala, že tady umírají lidi" ... No v tu chvíli jsme tam všichni málem umřeli smíchy.. A pak se na nás otočil jeden kluk a povídá, nevíte odkud přiletěla? ... No, takže fakt zážitek.
Po cestě na dálnici, další kolize málem nastala. Jedu si 60 mil za hodinu a předemnou auto, jela jsem ve 3tím pruhu ze 7mi ! A týpkovi přestalo jet auto a tak prostě vylezli z auta, otevřený dveře, že zasahoval zleva i zprava u svého pruhu a snažili se odtáhnout auto. Já to zadupla a měla jsem fakt smrt v očích, protože v Americe neznají VESTY reflexní, neznají TROJÚHELNÍK, neměl výstražný zapnutý a ještě debilové vylezli z auta. BTW. byli černí - o to hůř viditelní. Stejně byste viděli kulový i kdyby tam byl bílej, ale tohle jako jsem fakt nežrala... Byla jsem to až já, kdo zapnul výstražný a další věc je, že bůh ví, jestli to někdo do nich nenapral později. Sebevrazi. Když už, tak mají zůstat (podle knížky k řidičáku) v autě sedět a mít zapnutý blikačky.
No, každopádně jsme byli hladoví, takže jsme jeli do Waffle House, kde kluci ještě nebyli.. :-) A pak jeli normálně domů.. Resp. na hotel odkud dneska vyráželi do Coca-Coly, protože v neděli si obešli Phillips Arénu, byli v CNN, holky byly v Aquáriu etc. :-)
Jinak, dneska jsem byla malého odvézt do školy a byl v pohodě, ale když jsem ho vyzvedla, tak byl horkej a měl opět spider bite. Takže jsem ho vzala domů a měl 38,5°C. Takže mám doma marůdka, celé odpoledne mi leží v postýlce, dávám mu medicínu, aby se mu srazila horečka, ale nedá se říct, že by to bylo dvakrát velký terno. :/ :(
FOTO z víkendu; později budou dodány fotky z IVY.

Stále ŽIJI. Aktualizace; foto

13. září 2012 v 6:21 | Mišule |  Pátý měsíc v USA
Mě asi není přáno napsat článek. Měla jsem napsaný JEDEN, který se mi smazal - netuším do dnešního dne, jak se mi to podařilo. A teď, když jsem skoro měla dopsaný nový se můj počítač rozhodl aktualizovat a z ničeho nic se restartoval. Samozřejmě jsem o vše přišla - haha! :) Ale do třetice všeho dobrého! Protože mi hodně z vás psalo ohledně nového článku, tak bez ohledu na to, že je skoro půlnoc a já chtěla jít spát už před hodinou, to zkusím NAPOSLEDY, jenom kvůli vám! :)

Co se týče rodiny - miluju je! :) Jsou naprosto úžasní a neměnila bych ani za zlaté prasátko! Byla jsem neuvěřitelně lucky, když jsem matchovala s nima! Naprosto si nemůžu stěžovat, mám se tu jak prasátko v žitě. Mám dokonce i lepší vztah s klukama - Carterem a Lainem. A můj malý Robert? To je terrible 2! Začal povídat, ale že teda je fakt ukecanej. Já vždycky když ho vidím po víkendu, tak se nestačím divit. I během týdne občas zírám. Je teda neuvěřitelně skvělej a hodnej, ale má svý dny a začíná mít roupy dvouletého dítěte. Malej začal být hrozně bossy. Např. Jedeme autem, zastavím na červené a malej na mě zezadu řve "Goooo, Miki, gooooo" ... Jeho oblíbené odpovědi "No", "No wash hair." Prostě vše, kde může použít NO! Ale konečně chodíme na velký záchod! Jelikož mi malej kadil do vany, tak jsem ho začala dávat na záchod (nemáme nočník). Nočník nemáme z důvodu, že HM chtěli dát malého učit až příští rok - chápete to, příští rok? Ale oni jsou tady jiní v tomhle. Tady prostě zastávají názor, že dvouletý kluk není připraven. Já jsem ho dala na záchod JEDNOU jedinkrát, řekla jsem mu push. Jakmile udělal první svoje poop on a party, tak byl děsně excited, já dojatá a neuvěřitelně proud na něj. Dávali jsme si high five a od tý doby si říká sám, kdykoliv jdeme do vany koukat, tak si říká, že chce kakat. :) Což mě potešilo, že to moje rodina ocenila. Přišli za mnou, že jsem udělala great job, že si toho váží a všude se tím chlubí. Dneska v autě malej začal pro změnu povídat sám od sebe česky. Naučila jsem ho říkat "ahoj", "čus", "čau", "jak se máš" ... Dneska sám začal říkat čus a čau a já říkám ahoj, tak říkal ahoj taky. A po chvíli říká sám od sebe "jak se máš" tou jeho boží češtinou. (Už chápu proč mají Američani slabost pro náš accent, protože já mam slabost taky pro ten jejich, především Robertovo). Jinak začali jsme chodit do školky, takže chodíme pondělí - středa - pátek na celé dopoledne. Já jsem konečně začala jezdit na carpool pro malýho, takže super. Dokonce jsem byla na carpool vyzvedávat i prostředního Cartera. Což bylo funny. A tuhle jsem byla vyzvednout na pravé americké high school Laina. Vezla jsem ho k doktoru, vtipně jsme spolu šli jak mladej pár s dítětem - lidi na nás koukali divně. :) No nedivím se jim.
Prostřední si oblíbil chodit domů ze školy tak, aby mě vyděsil k smrti. Já vždycky nečekám, že přijde, protože záleží na traffic kdy dorazí schoolbus. A tuhle otevřel dveře a skočil do nich a zařval. Já nadskočila a on měl z toho děsnou prdel. Takže jsem si minule číhala na autobus a nenechala jsem se při dalším pokusu rozhodit. Teď prej bude try hard vyděsit mě příště. :D Lain pro změnu udělal house party. Když byl Labor day weekend, tak rodiče odjeli do Jižní Karolíny a já zůstala sama v baráku, ale jelikož Petruš odjela do Bostonu s rodinou, tak jsem hlídala u nich zvířectvo a barák. Takže chlapec netušil, že se v sobotu večer zjevim doma. Tady barák plnej teenagerů. Sprdla jsem je, že pořádaj párty a nepozvou ani svojí au pair. U jeho kámošů jsem docela zabodovala, byla s nima sranda. Sprdla jsem i Davise (bratranec), že mě mohl pozvat on, když ne Lain. Tak jsem dostala sprda, že nemá moje číslo. Haha .. ještě aby ho měl, ty jo! V úterý na to se k tomu Lain vrátil, když jsme se bavili. A já říkám, jestli o tom ví rodiče a on, že ne. A že předpokládá, že jsem nic neřekla, podle toho, že nic neříkali. Tak jsem řekla, že ne, protože taková nejsem. :) Ale kdyby tady byl bordel, tak asi řeknu, protože by šlo o můj zadek, kdyby se něco stalo. Já bych jela domů, že jsem vědomě nechala nezletiletý dělat něco, co nemají. Takže mi poděkoval. Jinak pravidelně peču a moje rodina mě miluje asi o to víc, haha ... :-) Přidám pár fotek na konec! :))))))

Co se týče mě. Chodím pravidelně do gym, ale fakt že hodně. Začala jsem teď chodit dvakrát denně dokonce. :-) Baví mě to, stalo se to pro mě závislostí. Jinak víkendy trávíme pořád stejně - nakupujeme, chodíme koukat na movie do kina nebo si uděláme prostě pohodu doma a koukáme doma, chodíme na párty se bavit a zatancovat si, prostě co se zrovna nabídne. :) Teď mi přijedou kamarádi z Čech, pracovali tady ve Virginii jako plavčíci a teď cestují před tím, než pojedou domů, takže to berou přes Atlantu, takže vymýšlíme program, kam je vezmeme a co podnikneme! :-)

Byli jsme konečně na americkém fotbalu, ale jen na high school. Teď začala minulý týden fotbalová sezóna, Američani jsou z toho s prominutím posraní, o ničem jiným se nemluví, je to tu velká událost. Já jsem byla pozvaná na date na americký college football. Ale odmítla jsem - jsem blbá, já vím. :D Byly jsme s holkama na ženském basketbalu, výborná atmosféra. Těším se až začně sezóna pro chlapy, na ty se nemůžu dočkat! A samozřejmě bych ráda viděla college football. Teď už chápu, proč Braves (baseball) dali na Groupon slevu 50% na tickets. Haha ... :)))

Byla jsem v kostele !!! :) Neuvěřitelný. Sice jsem večer byla řádit v Ivy, takže vstát s kocovinou pro mě byl nadlidskej úkol, ale teda jako zážitek k nezaplacení, určitě půjdu znova! :) George si ze mě pak dělal srandu, že se stávám pravou američankou - s kocovinou v neděli do kostela.

Byly jsme před 14ti dnima tuším na koncertě Jennifer Lopez a Enriqueho Iglesiase. Byl tam i Ludacris, který bydlí tady v Atlantě. :) Neuvěřitelný zážitek. Hlavně stát necelé dva metry od Enriqueho?! Oooo, yes please! Jestli tu bude příště, tak si zaplatím za lístky do V.I.P. a půjdu do V.I.P. Jennifer Lopez udělala výbornou show, je to nádherná ženská, ale teda byť nejsem velká fanynka Enriqueho, tak ten je beatnul jak nic. :-) Fakt jsem nadšená, že jsem tam mohla být a zažít to..

Jinak jsme zjistily, že co se týče randění a těhle věcí, tak tady v Americe to funguje vše naprosto naopak. Jsme z toho zmatený jak lesní včely a fakt je to tu zajímavý! Mluvili jsme o tom spolu s Petruš HD. On byl šokován jak to funguje u nás. Protože je to přesně naopak, než to funguje tady. Takže jsme měli dvě hodiny debatu na toto téma. No FUN! Každopádně rozepisovat tady to nemá smysl, bylo by to na dlouho, ale jestli je tu někdo v charge, tak jsou to ženský a ne chlapi! :-)

Danielle se nám bude stěhovat nakonec až v květnu - doufám, pokud to její rodina nezmění teda. U nich jsem byla na večeři, když mě všichni tady opustili a měla jsem fakt skvělej večer s nima! :-)

Možná mě o víkendu čeká DATE, tak uvidíme.

Každopádně začaly jsme s holkama pátý měsíc. Neuvěřitelný, jak to letí. Já odpočítávám dny do mých narozenin! A do oslavy na lodi, na kterou bych btw. měla začít šetřit, což není tak easy. Navíc teď si budu kupovat IPAD 3. Protože ve Walmartu mají skvělý deal, zaplatíme 15 dolarů, řekneme co chceme a budeme si IPAD splácet, je na nás kolik budeme dávat a jak často. Máme čas do půlky prosince to splatit. Když to nesplatíme, tak nám vrátí ty peníze, co jsme si tam odložily a nechají si jen těch 15 dolarů. Takže si udělám radost. :)

To by asi bylo všechno, už mě nic víc nenapadá. Kdyby mě něco napadlo, tak napíšu zase nějaký článek.. :-) Budu se snažit psát častěji a nezanedbávat to tolik. Děje se toho tady tolik a musím říct, že není den, kdybych se nudila. Mám se skvěle a jsem šťastná. Občas je trošku zataženo, ale to je život a nemůže se pořád jenom dařit, ale primárně se mám dobře. To, že mě občas nějakej ten chlap pissed off, to se stává všude a všem. :) Takže se mějte krásně a tady jsou nějaké ty fotky:

+ přikládám fotku z Petruš svátku, jak jsme jí překvapili !